Řízení důkazní

(v řízení trestním).
Řízení důkazní je ta část’ hlavního přelíčení, ve které se nalézajícímu soudci důkazy předvádějí. V hlavní věcí záleží ve výslechu svědků a znalců a v předčítání protokolů a písemností. Řízení průvodnímu předchází výslech obžalovaného, jenž dle rak. práva netvoří část’ řízení průvodního; po skončení řízení průvodního následují přednesení stran, v řízení porotním sestavení otázek porotcům; může však řízení průvodní již za skončené prohlášené až do vynesení rozsudku, pokud se týče až do výroku poroty býti obnoveno, je-li toho třeba (rozh. kas. s. z 9. února 1885 sb. č. 740).
I. K důkazům náleží předkem ty, jež strany před hlavním přelíčením navrhly a jež soud nezamítl. Žalobce činí své návrhy v řízení před soudy sborovými I. instance ve spise obžalovacím, obviněný pak v odporu proti tomuto vzneseném. O návrzích těchto rozhoduje sborový soud II. stolice, dá-li obžalobě místa; určí tudíž, kteří navržení svědci a znalci mají býti k hlavnímu přelíčení obesláni a které písemnosti mají býti při hlavním pře- líčení přečteny (§ 214 al. 2 tr. ř.). Nebyl-li však vynesen odpor proti spisu obžalovacímu a má-li předseda hlavního přelíčení pochybnosti, obeslati všechny svědky a znalce v obžalovacím spisu jmenované, vyžádá si rozhodnutí poradní komory. Avšak i po podání spisu obžalovacího a i po rozhodnutí o odporu snad vyneseném může žalobce, soukromý účastník a obžalovaný navrhnouti u předsedy hlavního přelíčení obeslání nových svědků a znalců, uveda přesně a určitě skutečnosti, o nichž osoby, jichž obeslání navrhuje, mají býti slyšeny. O těchto návrzích rozhodne opětně, má-li předseda pochybnosti, radní komora a sice i tehdá, když strana je ochotna náklady obeslání a poplatky svědků a znalců ze svého složití. Proti rozhodnutím radní komory je sice v tomto a v prv řečeném případě samostatný prostředek opravný vyloučen, avšak lze návrhy, jež radní komora zamítla, při hlavním přelíčení obnoviti. Seznam svědků a znalců nově obeslaných, jež nejsou navrženi ani ve spise obžalovacím ani v odporu snad podaném, budiž však odpůrci sdělen nejdéle tři dny před hlavním přelíčením, by se mohl k hlavnímu přelíčení dostatečně připraviti a o vyvrácení důkazu novými svědky a znalci podaného postarati. Nestalo-li se tak, nesmí býti noví svědci neb znalci bez svolení odpůrcova slyšeni, leda že by je připustil předseda ze své t. zv. diskreční moci (§§ 222, 225 tr. ř.). Strany jsou oprávněny teprve při hlavním přelíčení nové návrhy činiti neb dříve již učiněné avšak soudem zamítnuté opětovati. O návrzích těchto rozhodne soudní dvůr. Vzepřel-li by se však odpůrce výslechu svědka neb znalce soudním dvorem k takovému návrhu připuštěného z toho důvodu, že mu nebyl návrh tři dny před hlavním přelíčením sdělen, slušelo by hlavní přelíčení na tři dny odročiti (§ 276 tr. ř.). Průvody jednou stranou přivedené a připuštěné jsou oběma stranám společný a lze od nich upustiti v souhlasu obou stran (§ 246 al. 2 tr. ř.). Ježto předseda je povinen pravdu vypátrati a ježto mu vzhledem k tomu přísluší moc diskreční, může bez návrhu stran svědky a znalce, od kterých lze dle průběhu řízení očekávati objasnění závažných okolností, během řízení obeslati a dle potřeby dáti předvésti a vyslechnouti.
Předseda může vyžádati i nová dobrozdání neb opatřiti jiné průvody, může se soudem přibrav strany, zvláště obžalovaného, předsevzíti ohledání aneb v méně důležitých případech odeslati k tomu cíli některého člena soudu, jenž pak podá o tom zprávu (§ 254 tr. ř.). I soudní dvůr je oprávněn naříditi opatření nových průvodů (§ 276 tr. ř.), rovněž porotci mohou navrhnouti průvody k objasnění závažných okolností (§ 315 tr. ř.).
II. Předseda řídí hlavní přelíčení a řídí i řízení průvodní. Určuje tudíž, šetře návrhů stran, pořádek, v jakém důkazy sluší předváděti. Zpravidla sluší důkazy žalobcem přivedené předkem provésti (§ 246 odst. 1. tr. ř.). Svědci a znalci se jednotlivě předvolají a vyslýchají v přítomnosti obžalovaného (§ 247 tr. ř.). Výjimečně může však předseda naříditi, by se obžalovaný vzdálil ze síně jednací po dobu výslechu svědka nebo spoluobžalovavého, pokud by přítomnost’ jeho mohla míti škodlivý vliv na vypátrání pravdy. Předseda musí však mu, jakmile byl opět přiveden, o pro-
19* jednaném předmětu vše sděliti, co se v jeho nepřítomnosti událo, zejména musí mu sděliti všechny výpovědi, jež se mezi tím staly, ať již jsou k jeho prospěchu neb neprospěchu. Nestalo-li se tak, staň se tak před skončením řízení průvodního, jinak by tu byl zmatek (§ 250 tr. ř.). Každý svědek neb znalec budiž před výslechem napomenut k udání pravdy. Znalci, kteří přísahu již složili, a svědci, kteří v řízení přípravném již do přísahy byli vzati, upomenou se na svätosť složené přísahy. Vyjmouc tyto případy, budiž každý znalec a každý svědek pod zmatečností vzat do přísahy po zodpovědění povšechných otázek a před dalším výslechem. Přísaha odpadá, je-li zde zákonný důvod přísahu vylučující (viz čl. Svědci). Přísaha může odpadnouti aneb může svědek přísahati dodatečně po svém výslechu, jsou-li s tím žalobce a obžalovaný srozuměni (§ 247 tr. ř.). I svědci a znalci, jež během řízení vyslýchá předseda z moci diskreční, přísahají dodatečně a to jen tehdá, když se soud, slyšev strany, na tom usnesl (§ 254 tr. ř.). Svědky a znalce vyslýchá předseda, šetře předpisů daných v tom směru pro soudce vyšetřujícího v řízení přípravném, pokud arciť předpisy ty dle své povahy při hlavním přeli ční provésti lze (§ 248 tr. ř.). Předseda poučí tudíž též osoby, jež dle § 152 č. 1 tr. ř. jsou sproštěny povinnosti svědčiti, o jich právu svědectví se vzdáti a to i tehdá, když v přípravném řízení práva tohoto nepoužily. Po výslechu předsedou předsevzatém jsou i ostatní členové soudního dvoru, žalobce, obžalovaný a soukromý účastník, jakož i jejich zástupcové oprávněni dotázky klásti, obdrževše k tomu svolení od předsedy. Předseda nemusí však dotázky kýmkoliv kladené připustiti, zdají-li se mu býti nepřiměřenými (§ 249 tr. ř;). Po výslechu každého svědka, znalce neb spoluobžalovaného budiž obžalovaný dotázán, má li k výpovědi něco podotknouti (§ 248 al. 4 tr. ř.), Odporují-li si výpovědi svědků o závažných okolnostech, může je předseda konfrontovati. Je-li však pravděpodobným, že svědek úmyslně křivě vypovídal, může předseda o jeho výpovědi protokol sepsati a po přečtení a schválení dáti jej svědkem podepsati; může též svědka dáti zatknouti a soudci vyšetřujícímu předvésti, jenž pak na základě návrhu žalobcova další opatří (§ 277 tr. ř.). Po výslechu zůstanou svědci a znalci tak dlouho přítomni jednání, pokud je předseda nepropustí aneb jim nenařídí, by se vzdálili. Žalobce a obžalovaný mohou žádati, by se svědci po jich výslechu ze sálu vzdálili a později byli opět zavoláni a opět slyšeni buď sami nebo v přítomnosti jiných svědků, což ostatně může předseda i z moci úřední naříditi. Předseda pečuj i o to, by nebyl přítomen svědek ještě nevyslechnutý provádění důkazu vůbec a by nebyl přítomen znalec ještě neslyšený výslechu jiných znalců o témže předmětu (§§ 248, 249, 251 tr. ř.).
III. Vzhledem k zásadě ústnosti hlavní přelíčení ovládající, buďcež všichni svědci a znalci, jež o něčem závažném mohou vypovídati, při hlavním přelíčení slyšeni, takže z pravidla jen výpověď při hlavním přelíčení učiněná důkaz činí. Výjimky z pravidla toho jsou přípustný jen v případech v zákoně taxative uvedených. Soudní protokoly (tudíž ne protokoly sepsané úřady bezpečnostními v řízení vyhledávacím) o výslechu spoluobviněných a svědků, dále dobrozdání znalecká lze přečisti jen v těchto případech:
1. když vyslechnutý v mezičasí zemřel nebo pobyt jeho je neznámý, nebo když pro stáří, déle trvající chorobu osobně dostaviti se nemůže (rozh. kas. s. z 17. září 1881 sb. č. 370), neb když se dostaviti nemůže pro churavosť, značnou vzdálenost’ pobytu nebo z jinakých závažných důvodů; 2. když slyšený při hlavním přelíčení uchyluje se v podstatných bodech od své dřívější výpovědi, čemuž je tak nejen, když nynější jeho výpověď odporuje jeho dřívější výpovědi, nýbrž i tehdá, když se svědek nepamatuje již na okolnosť, o které dříve vypovídal;
3. když svědek neb spoluobviněný zdráhá se vypovídati, aniž je k tomu oprávněn; nesmí býti tedy přečteny protokoly o výslechu svědků, jež při hlavním přelíčení užili právního dobrodiní vzdáti se svědectví;
4. když žalobce a obžalovaný souhlasí s přečtením. Kromě těchto protokolů přečtou se ještě spisy o ohledání a nálezech, trestní nálezy dříve již proti obžalovanému vynesené, jakož i listiny a písemnosti jiného druhu, pokud jsou pro věc důležitý, leda že by strany vzdaly se přečtení. Po každém přečtení protokolu neb jiného spisu otáže se obžalovaný, má-li k tomu něco podotknouti (§ 252 tr. ř.). Během řízení průvodního neb ke konci jeho dá předložiti předseda obžalovanému a pokud toho třeba, svědkům a znalcům ty předměty, jež mohou posloužiti k objasněném věci a jež před početím hlavního přelíčení sluší do síně soudní přinésti, a vyzve osoby ty, by se prohlásily, zdali je poznávají (§ 253 tr. ř.). Po předvedení všech důkazů prohlásí předseda průvodní řízení za skončené, čímž však není vyloučeno, by bylo později dle potřeby opět zahájeno (rozh. kas. s. z 9. února 1885 sb. č. 740).
IV. Zásady uvedené o řízení důkazním v řádu trestním platí předkem pro hlavní přelíčení před sborovými soudy I. stolice, platí však též pro řízení před soudy porotními (§ 315 tr. ř.), dále povšechně pro řízení stanné (§ 441 al. 1 tr. ř.), řízení před soudy okresními (§ 447 tr. ř.) a pro řízení odvolací před sborovými soudy I. stolice. Předpisy ty přijal i trestní řád pro Bosnu a Hercegovinu (§ 258).
Citace:
Řízení důkazní (v řízení trestním). Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 310-313.