Společnosť těžířská.Společností těžířská jest společenství, při kterém přináleží vlastnictví k určitému závodu hornímu více osobám o stejných nebo různých, v knihách zapsaných, obtížitelných a zcizitelných podílech (§§ 134 — 136 zák. hor.). 1. Právní poměr mezi spoluvlastníky posuzuje se dle 16.hlavy o. o. z. o společenství vlastnictví. Společenství toto může se naskytati mezi jednotlivými nebo několika fysickými nebo právnickými osobami. Spoluvlastníci mohou mezi sebou uzavříti smlouvu společenskou, kteráž vytýká ustanovení o spoluvlastnictví a o používání jakož i o správě společného závodu horního; smlouvu tuto dlužno předložiti ke zkoumání a schválení úřadu hornímu. Horní hejtmanství má při tom v prvé řadě k tomu hleděti, aby obsah smlouvy takovéto nebyl v rozporu s předpisy zákonů horních, aby neztěžovalo se nebo vůbec nemožným nečinilo čilé a volné těžířství, A třeba byly nějaké závady ve směru tomto, má se schválení nicméně uděliti vždy, a nebylo by místným (úzkostlivě probírati doslov smlouvy nebo hospodářská opatření a vzájemná práva i povinnosti účastníků (§ 136 o. o. z. a § 83 vyk. předp. k zák. hor.). 2. Jednotlivé podíly. Jsou možny případy dva a to: a) Spoluvlastníci udají v žádosti o propůjčení práva těžebního poměr podílů přesně a určitě, načež pak uděluje se oprávnění podle těchto podílů a každý podílník uvede se v knize horní v držbu svého podílu. b) Není-li však v žádosti o propůjčení udán poměr podílů, nabývají propůjčením všichni stejných podílů. Ustanovení toto shoduje se zcela s předpisem § 839 o. o. z., ježto v pochybnosti dlužno každý podíl pokládati za stejně veliký. Co do velikosti podílů vytýká zákon horní určitou zákonnou hranici v té způsobě, že spoluvlastníci mohou bez intervence a bez svolení úřadu horního rozděliti mezi sebou horní závod v 16 podílů; má-li však býti knihovní rozdělení vlastnictví k hornímu závodu rozšířeno pod 16 podílů, vyhledává se k tomu svolení úřadu horního (§ 135 hor. z.). Žádost společnosti těžířské o povolení, aby mohly se stanoviti podíly i pod 1/16, má horní hejtmanství dopodrobna zkoumati a při tom uvážiti, nepomýšlí-li se snad na takové rozdrobení celku, že by nehledě k nepatrnější velikosti jednotlivých podílů přece v celku bylo jen 16 podílníků, a zdaž dotyčná smlouva poskytuje dostatečnou záruku právně závaznou, že počet podílníků nikdy nepřekročí čísla 16 (§ 84 vyk. předp.). Mělo-li by se však celé vlastnictví nějakého horního závodu rozděliti tím způsobem, že by v horní knize musilo býti zaznamenáno více než 16 podílníků, musil by horní závod nabýti počtem svých měr dolových a hutí takového rozsahu, že by závodní fond potřebí měl velmi značného kapitálu, jehož by nebylo lze jinak nabýti, a i menší podíly jednotlivé musily by býti cenným objektem knihovním. 3. Právní poměry spoluvlastníků vůči třetím osobám. Práva podílníků určitého závodu horního rozděleného nanejvýš na 16 podílů posuzovati jest jak co do vzájemného jich poměru, tak i vůči třetím osobám dle všeobecných předpisů o společenství vlastnictví a o smlouvách (§ 136 hor. z.). Nemůže tedy rozdělení závodu horního býti na úkor třetím osobám (§ 847 o. o. z.); rovněž nemůže dlužník společnosti těžířské platiti jednotlivým podílníkům, nýbrž jen celému společenství nebo řádným representantům jeho (§ 848 o. o. z.).