Č. 8926.

Samospráva obecní:V řízení o povolení, které dozorčí úřad může dáti členu obec. zastupitelstva k zastupování obce ve sporech nebo k účasti na dodávkách a pracích pro obec podle poslední věty odst. 3 § 5 zák. č. 76/19 a které má povahu dispensace od všeobecného zákazu, obsaženého v předchozích dvou větách cit. předpisu, přísluší postavení strany toliko obci a nikoli jiným interesentům.
(Nález ze dne 3. prosince 1930 č. 18840.)
Věc: Vladimír B. v Č. (adv. Dr. P. Kafka z Prahy) proti zemské správní komisi v Opavě (za zúč. město Č. a Ing. Eugena F. adv. Dr. A. Wohrizek z Českého Těšína) o zadání stavby obecních domů.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud jím nebyly vyřízeny námitky rekursu, že nebylo provedeno nové ofertní řízení, ačkoli stavební projekt byl dodatečně změněn a že stavba nebyla zadána za určitou pevnou částku, se zrušuje pro vady řízení, finak se stížnost zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Městská rada v Č. oznámila výměrem ze 7. srpna 1928, že zadá veřejnou soutěží stavbu jednoho třípatrového obytného a obchodního domu na parcele a) č. 66/3 stavební blok IV, b) č. 66/4 stavební blok III, při čemž poznamenala, že se stavbou dlužno započíti ihned po jejím zadání obcí, a že stavba musí býti skončena do 7 měsíců po jejím započetí. Na toto vyzvání došlo 5 nabídek, mezi nimi i oferta st-le, který dle připojeného výkazu nabízel postavení domu v bloku č. III za 848328,72 Kč a domu v bloku č. IV za 876572,77 Kč, a dále oferta inž. Eugena F., jenž za postavení domu v bloku č. III požadoval 852.13274 Kč a domu v bloku č. IV 823786,88 Kč, při čemž — Č. 8926 —
1362
poznamenal, že při zadání stavby obou domů poskytne slevu 1,5%. Při jednání o došlých nabídkách v technické komisi bylo konstatováno, že následkem zvýšení mezd a cen stavebního materiálu zvýšil by se původně rozpočtený náklad 1,5 milionu Kč na 1,65 milionu Kč, a že proto nutno stavební náklad zredukovati, v kteréžto příčině podaly stavební úřad a technická komise určité návrhy. O zadání stavby bylo pak jednáno ve schůzi obecního zastupitelstva dne 7. září 1928, ve které předsedající sdělil, že ve stavebním nákladu byly provedeny určité škrty, následkem nichž sníží se náklad na dům č. III na 686623 Kč 93 h a na dům č. IV na 798149 Kč 68 h. Poněvadž škrty ty lze provésti stejnoměrně ohledně všech nabídek, možno zadati stavby na základě došlých nabídek bez nového ofertního řízení. Po provedené debatě bylo hlasováno odděleně o zadání stavby jednoho i druhého domu a oba domy zadány byly firmě inž. Eugen F., o níž předsedající prohlásil, že její nabídka na dům č. IV je nejlacinější, a vezme-li se v úvahu sleva při zadání obou staveb této firmě, je i nejlacinější nabídkou pro dům č. III. Zároveň usneseno, aby se stavbou okamžitě bylo započato.
St-1 Vladimír B. podal proti usnesení měst. zastupitelstva rekurs k zsv v Opavě, v němž namítal, že z vypsání ofertního řízení a z informací získaných u starosty obce soudili oferenti, že každý z obou domů zadán bude jinému oferentu. Proto oferovali odděleně na každý dům zvlášť. Kdyby byli oferenti věděli o přípustnosti zadání obou domů jednomu oferentu, byli by nabídli slevu ještě větší než inž. F., zejména byl by tak učinil st-1, takže jeho nabídka byla by pro obec mnohem výhodnější. Jako další vadu vytýkal, že po vypsání ofertního řízení bylo usneseno, že některé práce provedeny nebudou. Tím bylo oferujícím firmám znemožněno, aby se zřetelem na to svoje nabídky opravily. Jednotkové ceny byly u různých oferentů různé a jest proto nesprávný názor obecního zastupitelstva, že se nabídky všech firem stejnoměrně snižují. Následkem toho také nebyla přijatá nabídka inž. F. ciferně pevná, což patrno z toho, že na učiněný dotaz nemohl býti ani udán přesný obnos, na jaký se oferta firmy F. snižuje. Jako nezákonnost vytýkal st-1, že bylo usneseno nevyčkati až zadání stavby se stane pravoplatným, nýbrž že bylo firmě F. uloženo, aby ihned se stavbou započala. Kromě toho byly stavební práce zadány inž. F., jenž jest členem měst. zastupitelstva, měst. rady a předsedou různých komisí. To příčí se ustanovení § 5 obec. novely a není v pořádku, poněvadž inž. F. má vliv na vypisování a zadávání prací.
Zsk v Opavě výnosem z 1. října 1928 č. 333/13/21 zamítla rekurs st-lův a k námitce, že oferenti bylo uvedeni v omyl, ježto z vypsání soutěže dalo se souditi, že se jednomu oferentu zadá pouze jedna stavba, poznamenala, že znění soutěže nedává podnět k takovému výkladu, neboť kdyby pasus v soutěži, že se zadá stavba jednoho třípatrového domu, měl mít ten smysl, že jeden oferent může dostati pouze jednu stavbu, pak by to musilo býti zvláště v konkursu podotknuto. Soutěž, jak zněla, měla pouze ten smysl, že byla vypsána stavba každého domu, t. j. domu na bloku III a domu na bloku IV. Skutečné též hlasovalo zastupitelstvo o zadání každého domu zvlášť. Neměla-li — Č. 8926 —
1363
však vypsaná soutěž smysl, jaký jí podkládá st-1, pak bylo vinou oferentů, že pro případ, že obě stavby budou zadány jedné osobě, nepodali oíertu na slevu. Neučinili-li tak, pak ovšem jevila se jejich nabídka vyšší, a obec mohla beze všeho přihlížeti k ofertě, která byla následkem slevy nejlacinější. K námitce, že stavba neměla být zadána členu obecního zastupitelstva, poznamenala zsk, že dle § 5 obec. novely může dohlédací úřad ve výjimečných případech zadání takové povoliti, což záleží úplně na volném jeho uvážení. Rekurs proti usnesení stran okamžitého započetí se stavebními pracemi prohlásila zsk za bezpředmětný vzhledem k tomu, že odvolání ve věci hlavní bylo zamítnuto, a prohlásila, že obec nemohla býti tímto usnesením poškozena ani zadáním stavby oferentu jinému, poněvadž oferty Ing. E. F. jsou nejnižší a tudíž ceny ve všech ostatních ofertách jsou obsaženy.
Zvláštním výměrem z 1. října 1928 č. 333/13/20 povolila pak zsk zadání obou staveb členu obecního zastupitelstva Ing. E. F., poněvadž stavba musí býti včas provedena a obci mohla by vzniknouti značná újma, kdyby se tak nestalo.
Proti prvému výměru podal st-1 Vladimír B. stížnost k nss, o níž nss uvážil takto:
Nss musil se v prvé řadě zabývati otázkou legitimace st-lovy ke stížnosti, a to již z povinnosti úřední, nehledě ani k námitce, kterouž v tom směru vznesl zástupce zúčastněné strany při ústním líčení. Zúčastněné straně bylo sice dáti za pravdu v tom, že právní poměr mezi obcí a oferentem je povahy soukromoprávní, a že proti projevu vůle obce o nabídce oferentově nemůže si oferent jako takový stěžovati ani k vyššímu úřadu správnímu, tím méně k nss. Nelze však přehlédnouti, že st-1 jak ve svém opravném prostředku instančním tak ve své stížnosti k nss uplatňoval napořád zájem obecních financí a tím i své zájmy poplatnické, které podle ustálené judikatury legitimují jej k tomu, aby bral v odpor usnesení obecního zastupitelstva hospodářské povahy opravnými prostředky instančními, a aby si také proti rozhodnutí poslední instance stěžoval k nss. Uznav takto stížnost Vladimíra B. za přípustnou, musil se nss věcně zabývati jednotlivými jeho námitkami.
Stížnost obrací se hlavně proti tomu, že žal. úřad zachoval v platnosti usnesení obecního zastupitelstva o zadání stavby dvou obecních domů, ačkoliv stavba proti předpisu § 5 odst. 3 obecní novely z r. 1919 zadána byla členu obecního zastupitelstva.
Námitku tuto shledal nss bezdůvodnou. Je ovšem pravda, že podle cit. zákonného ustanovení nesmějí se členové obecního zastupitelstva neb komisí účastniti dodávek a prací obcemi zadávaných, a je také mimo spor, že oferent, jemuž uvedená stavba byla zadána, je členem obecního zastupitelstva. Stížnost však přehlíží, že podle závěrečného ustanovení cit. předpisu může dozorčí úřad k návrhu obecní rady povoliti úchylky od této zásady. Povolení úchylky takové, které má povahu dispensace od všeobecného zákonného zákazu, vysloveného v první a druhé větě cit. předpisu, je svěřeno dozorčímu úřadu, aniž je v té příčině předepsáno nějaké řízení se stranami, zejména s poplatníky. Zákonodárce považoval tu zřejmě za dostatečnou kautelu proti ohrožení hospodářských zájmů obce propůjčováním zadávek a prací — Č. 8926 —
1364
členům obecního zastupitelstva, když propůjčování takové generelně zakázal, vyhradil však dozorčímu úřadu řečené právo dispensační. Povolení neb odepření dispensace je však záležitostí pouze mezi obcí a dozorčím úřadem a je úplně vyňato z ingerence interesentů jiných. V případě, o který jde, je jisto, že povolení dozorčího úřadu uděleno bylo, což podle poslední věty § 5 cit. novely má za následek, že nelze užiti všeobecné zakazující normy věty předchozí, nýbrž že místo ní platí norma dispensující, t. j. že dotčenému členu obecního zastupitelstva stavbu, o kterou jde, po právu zadati lze.
Z toho, co uvedeno, plyne také, že interesenti nemají nárok na sdělování důvodů, které dozorčí úřad pohnuly k udělení dispense od uvedeného zákonného zákazu.
Námitky stížnosti čerpané z 3. odst. § 5 ob. novely jsou tedy bezdůvodný, což platí zejména též o námitce, že řečenému usnesení obecního zastupitelstva o zadání stavby měl předcházeti pravoplatný výrok dispensační, neboť zachování tohoto pořadu není zákonem předepsáno, a je ostatně prakticky sotva proveditelno.
St-1 jako poplatník ovšem může vytýkati vady vypsání soutěže, které jsou s to, aby přivodily nepříznivé účinky pro obecní hospodářství a tím nepřímo také větší zatížení poplatníkův obce. Stížnost vytýká v té příčině nejasnost vypsání soutěže, z něhož prý nebylo možno seznati, že stavba obou domů může býti zadána kumulativně oferentu pouze jednomu, a že následkem toho všichni oferenti, až na jednoho, podali oferty separátní, ačkoliv kdyby byli věděli, že lze podati také oferty kumulativní, byli by tak učinili a byli by podali ofertu ještě příznivější, než učinil oferent, jemuž práce byly zadány.
Ani tuto námitku neshledal nss důvodnou. Prozkoumáním vypsané soutěže bylo zjištěno, že v ní není kumulativní oferta ani slovem vyloučena. Měli tedy všichni oferenti možnost postupovati stejně jako oferent, kterému stavba byla zadána, a nic jim nepřekáželo, aby vedle oferty separátní pro každý dům podali ještě ofertu kumulativní pro případ, že by obě stavby byly zadány jedinému uchazeči.
Ani prohlášení starosty města, že podle vypsané soutěže může určitému uchazeči býti zadána pouze stavba domu jednoho, nemohlo vyloučiti podání oferty kumulativní, neboť autentický a pro interesenty závazný výklad vyhlášky o vypsání soutěže mohla podati jen zase městská rada a to jen dodatkem k vyhlášce, kterou dříve vydala. Starosta sám o sobě k tomu povolán nebyl, a proto zcela právem nevzal úřad na ono sdělení starostovo zřetele.
Dalšími námitkami, že nebylo provedeno nové ofertní řízení, ačkoliv stavební projekt po podání nabídek byl v některých směrech změněn, a že stavba domů dle změněného projektu nebyla zadána za určitou pevnou částku, takže vůbec se neví, zač vlastně Ing. F. převzal provedení staveb, nemohl se nss věcně zabývati, ježto ani žal. úřad námitky ty neřešil. Musil však dáti za pravdu stížnosti, pokud vytýká, že žal. úřad tyto již v rekursu vznesené námitky byl povinen vyříditi. a že neučinil-li tak, dopustil se vady řízení.
Z tohoto, ale jen z tohoto důvodu, musil nss zrušiti nař. rozhodnutí podle § 6 zák. o ss a to potud, pokud žal. úřad opominul vyříditi v něm uvedené námitky rekursní. Jinak bylo stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 8926. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství, JUDr. V. Tomsa, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 613-617.