Č. 5657.Mimořádná opatření. — Řízení před nss-em (Slovensko): * Stížnost na nejvyšší správní soud není přípustná do rozhodnutí správního úřadu odmítajícího učiniti opatření stran zaplacení remunerace za nákup obilí pro obilní ústav.(Nález ze dne 8. května 1926 č. 9853).Věc: Emerich J. v I. proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska stran odměny za činnost rekvisiční. Výrok: Stížnost se odmítá jako nepřípustná.Důvody: Není popřeno, že st-l v letech 1915 až 1918 pro válečný obilní ústav »Haditermény« akc. spol., rekviroval obilí. Dovolávaje se výkazu býv. podžupana tehdejší župy nitranské Karla Th., kterým týž rozvrhl odměny 74230 K za rekvisiční činnost v obvodu nitranského okresu konanou, žádal st-l u županského úřadu v Nitře vyplacení peníze 4500 K, dle onoho výkazu na něho připadajícího. Župní úřad v Nitře sdělil se st-lem, že na ten čas nemůže ve věci ničeho zaříditi — odvolání st-lovo do tohoto sdělení bylo nař. rozhodnutím zamítnuto — při čemž žal. úřad poukázal k tomu, že st-l neprokázal, že má proti župě XVI. uvedený požadavek, že župa ta nemá se župou nitranskou před 1. lednem 1923 nic společného a že není věcí úřadu, aby pro st-le v jeho soukromém zájmu sbíral důkazy.Stížnost napadá toto rozhodnutí pro nezákonnost a nedostatečné řízení a uvádí: 1. že st-li odměna za rekvirování obilí přísluší podle nařízení býv. uh. vlády vydaných před 28. říjnem 1918, 2. že nárok jeho jest rozdělovacím výkazem býv. podžupana Th. číselně určen a výkaz ten jest pravoplatný, 3. že mu remunerace ta náleží za léta 1915 až 1919, 4. že župní úřad jest povinen opatřit všechny doklady ve věci potřebné, 5. že stát čsl. jest odpovědný za st-lovu pohledávku, poněvadž převzal jmění i závazky býv. žup.Nss opřel rozhodnutí o stížnosti o následující úvahu:Činnost, kterou st-l vyvíjel rekvirováním obilí pro akciovou společnost Haditermény, nebyla součástí jeho činnosti veřejnoprávní, nýbrž činností v soukromoprávním poměru ke jmenované akciové společnosti, při čemž zůstává lhostejným, jakým způsobem soukromoprávní poměr ten vznikl. Nařízení býv. uh. min. zás., jichž se st-l dovolává, nemění ničeho na jakosti tohoto právního poměru, neboť pouze ustanovují, že akciová společnost Hadi-Termény zaplatí za každých 100 kg obilí a kukuřice skutečně rekvirovaných a společnosti dodaných do fondu obecné výživy toho kterého municipia 1 Kor. a že všecky rekvisicí povstalé útraty mají být kryty z tohoto fondu. Nařízení z 28. října 1918 č. 120000 stanoví, že stálou odměnu má pouze úřední vyslanec za každý den ve skutečné službě strávený 10 K. Odměnu za každých od akciové společnosti převzatých 100 kg obilí má rozdělit prvý úředník municipia podle množství rekvirovaného obilí.Z ustanovení těchto jde, že osoby rekvisicí obilí zaměstnané neměly přímého nároku na odměnu za tuto činnost ani proti jmenované akciové společnosti, ani proti municipiu a župě, ani proti zmíněnému fondu, nýbrž že jim nárok na odměnu mohl teprve vzniknouti, když jmenovaná akciová společnost ustanovený poplatek skutečně zaplatila a té které osobě ze zaplaceného obnosu příslušná část byla poukázána. Z toho jde dále, že — třeba rozdělení a přiznání určité odměny mělo se státi prvním úředníkem župy — nebyla tato činnost činností veřejnoprávní a rozdělení to opatřením nebo rozhodnutím správního úřadu v mezích přikázané působnosti úřední.I když se tedy nař. rozhodnutí pokládá za rozhodnutí úřadu správního — nelze je přece hodnotiti jako rozhodnutí o nároku veřejnoprávním, nýbrž za rozhodnutí o nároku soukromoprávním, proti němuž ve smyslu § 105 úst. list. sluší hledati pomoc u řádných soudů. Jest proto dle § 3 lit. a) zákona o ss příslušnost nss-u vyloučena.