Čís. 3242.

»Lstivým jednáním« po rozumu § 197 tr. zák., jež je zahrnuto též v jednání v § 201 d) tr. zák. vytčeném, jest jakékoli jednání, jež směřuje k oklamání jiného a je podle okolností případu způsobilým k oklamání; pokud sem spadají nepravdivé údaje v inserátech.
(Rozh. ze dne 25. srpna 1928, Zm I 123/28.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Mostě ze dne 2. ledna 1928, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem dílem dokonaného, dílem nedokonaného podvodu podle §§ 8, 197, 200, 201 d), 203 tr. zák.
Důvody:
Zmateční stížnosti, dovolávající se číselně důvodů zmatečnosti podle § 281 čís. 5, 9 a) a 10 tr. ř., nelze přiznati oprávnění. Po stránce formální vytýká stížnost rozsudku, že neuvádí důvodů, proč bylo zboží Mořici W-ovi vrácené pro tohoto většinou bezcenným. Výrok rozsudku, že zboží W-ovi vrácené (t. j. zboží, jež mu bylo vráceno proto, že obžalovaný nevyplatil dobírky, na níž mu bylo zasláno), bylo pro něho většinou bezcenným, vztahuje se však ke skutečnosti, jež je bezvýznamnou pro posouzení, zda se dopustil obžalovaný před tím na W-ovi, pokusiv se vylákati ono zboží, nedokonaného podvodu, a jest v důsledku toho nerozhodnou. Netřeba tudíž vůbec zkoumati, zda jsou pro onen výrok rozsudku uvedeny důvody či nikoli. Po stránce věcné napadá stížnost výrok rozsudku, jímž byl obžalovaný uznán vinným zločinem podvodu spáchaným na správě periodického časopisu »W. R.« v B. důvodem zmatečnosti podle § 281 čís. 9 a) tr. ř. především námitkou, že jednání obžalovaného záležející v tom, že se při objednávce inserátů vydával v nich za majitele farmy a plantáže, nebylo způsobilým k oklamání správy periodického tiskopisu, poněvadž prý musí býti každé obezřetné správě periodického časopisu známo, že se podnikatelé nedrží ve svých inserátech vždy přesně pravdy. »Lstivým jednáním« po rozumu § 197 tr. zák., jež je zahrnuto též v jednání v § 201 d) tr. zák. vytčeném, které tu přichází v úvahu, jest jakékoli jednání, jež směřuje k oklamání jiného a je podle okolností případu způsobilým k oklamání. Stížnost je na omylu, majíc za to, že tu nebylo z důvodu jí tvrzeného lstivosti ve smyslu § 197 tr. zák. Ani opatrná správa periodického časopisu nemůže předpokládati, že není osoba, vydávající se v inserátě k zařazení do časopisu zaslaném, za majitele farmy a plantáže, majitelem podobného podniku, nýbrž že je ve skutečnosti osobou úplně nemajetnou a neschopnou platiti; neboť podobné nepravdivé údaje v inserátech nejsou všedním zjevem v obchodním životě. Uvedené jednání obžalovaného nepostrádalo tudíž ani v konkrétním případě způsobilosti k oklamání. Poukazujíc k tomu, že obžalovaný zařídil, by inseráty původně objednané byly nadále uveřejňovány v menším formátě, popírá stížnost, že měl obžalovaný úmysl poškoditi správu řečeného časopisu na majetku. Tím neprovádí však uplatňovaného zmatku podle § 281 čís. 9 a) tr. ř. po zákonu, nedržíc se skutkových zjištění rozsudku, že obžalovaný měl již při objednávce inserátů v úmyslu, způsobiti správě řečeného časopisu škodu na majetku (§§ 258, 288 odst. druhý čís. 3 tr. ř.). Co se týče výroku rozsudku, jímž byl obžalovaný uznán vinným zločinem dílem dokonaného, dílem nedokonaného podvodu na Mořici W-ovi, namítá stížnost, a to zřejmě se stanoviska důvodu zmatečnosti podle § 281 čís. 9 a) tr. ř., že tu nejde o trestný čin náležející před soud, nýbrž že tu přichází v úvahu toliko soukromoprávní poměr mezi obžalovaným a W -em, poněvadž prý obžalovaný při objednávkách doufal, že vytěží ze svého podniku tolik, že bude moci vše zaplatiti. Těmito vývody neprovádí stížnost uplatňovaný hmotněprávní zmatek způsobem odpovídajícím zákonu, vycházejíc ze skutkového předpokladu rozsudkem nezjištěného, ba jím vyloučeného (§ 288 odst. druhý čís. 3 tr. ř.). Vytýká-li dále stížnost rozsudku, že spatřuje podvodný úmysl neprávem již v tom, že obžalovaný užíval razítka »Majitel farmy a plantáže«, nedoličuje ani tím náležitě důvod zmatečnosti podle § 281 čís. 9 a) tr. ř., jejž má i tu zřejmě na mysli; neboť vychází z výroku, jehož rozsudek vůbec neobsahuje. Rozsudek spatřuje, jak vysvítá z rozhodovacích důvodů, podvodný úmysl obžalovaného v tom, že měl již při objednávkách skla, o něž tu šlo, úmysl zboží nezaplatiti a tím způsobiti W-ovi majetkovou škodu. Tento výrok po stránce subjektivní odůvodňuje rozsudek zcela logicky poukazem k tomu, že obžalovaný věděl, že je zcela nemajetný, že má 40000 Kč dluhů a že nebude moci zaplatiti zboží, jež podle původní objednávky nemělo býti dodáno na dobírku. Má-li býti spatřována v tvrzení stížnosti, že není nikterak prokázáno, že obžalovaný měl již v době lstivého předstírání (při objednávkách) úmysl způsobiti W-ovi majetkovou škodu, výtka nedostatku důvodu pro výrok rozsudku v tomto směru (zmatek podle § 281 čís. 5 tr. ř.), jde podle uvedeného o výtku neodůvodněnou. Důvodu zmatečnosti podle § 281 čís. 10 tr. ř. nedostává se ve vývodech stížnosti vůbec provedení vyhovujícího zákonu; neboť stížnost nedoznává trestnosti činů obžalovanému za vinu kladených, nýbrž domáhá se úplného osvobození obžalovaného od obžaloby. Bylo tudíž zmateční stížnost jako dílem neodůvodněnou, dílem po zákonu neprovedenou zamítnouti.

Citace:

č. 3242. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10, s. 545-546.