Č. 11 403.

Živnostenské právo: Periodickou dopravou osob ve smyslu §15 bodu 3 živn. ř. není doprava, která se děje na určité trati v určitých obdobích jen na předchozí objednávku určitých osob.
(Nález ze dne 6. září 1934 č. 16 541.)
Prejudikatura: Boh. A 7208/28, 8184/29.
Věc: Adolf B. v B. proti zemskému úřadu v Brně o přestupek živn. řádu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nálezem okr. úřadu v Hustopečích z 21. ledna 1932 byl st-l uznán vinným přestupkem §§ 16 a 22 živn. ř., jehož se dopustil tím, že vždy v pondělí, ve středu a v pátek provozoval neoprávněně periodickou dopravu osob s autobusem na trati B.—Br. a zpět, a byl odsouzen k pokutě 500 Kč, pro případ nedobytnosti k 50dennímu vězení.
Nař. rozhodnutím nevyhověl žal. úřad odvolání podanému proti tomuto nálezu.
O stížnosti podané na toto rozhodnutí uvážil nss toto: Skutkovou podstatu přestupku §§ 16 a 22 živn. ř. shledal úřad I. stolice v tom, že st-l vždy v pondělí, ve středu a v pátek provozuje periodickou dopravu osob na trati B.—Br., nemaje k tomu potřebné koncese. V odvolání podaném proti trestnímu nálezu I. stolice namítal st-l, že se přestupku kladeného mu za vinu nedopustil, tvrdě a dokládaje, že jezdí jen na objednávku. V nař. rozhodnutí vyslovil žal. úřad, že skutková podstata přestupku přičítaného st-li k vině je zjištěna, poněvadž jezdí pravidelně třikrát týdně (v pondělí, ve středu a v pátek), a že k obraně st-le, že jezdí pouze na objednávku, nelze přihlížeti, poněvadž ze svědeckých výpovědí jasně vysvítá, že tyto objednávky zněly vždy pouze na dny, ve kterých pravidelně do Brna jezdí. Je tedy nař. rozhodnutí založeno na právním názoru, že doprava osob spadá pod pojem periodické dopravy osob podle § 15 bodu 3 živn. ř. již tehdy, je-li prokázáno, že se děje pravidelně několikráte v týdnu, a že pro otázku, jde-li o periodickou dopravu osob, je nerozhodno, děje-li se tato doprava výlučně na předcházející objednávku čili nic. Stížnost, stojíc naproti tomu na stanovisku, že periodická doprava osob předpokládá pevně stanovený jízdní řád, pevně stanovený jízdní tarif, neurčitý počet zákazníků a pevně stanovenou trať, namítá, že st-l se přestupku nedopustil, poněvadž nejezdí podle jízdního řádu, jeho odjezd a příjezd je naprosto nepravidelný a řídí se podle objednávek, a jízda neděje se pro neurčitý počet osob, nýbrž pouze pro ty, kdo si st-le k té které jízdě zjednají. Jezdí-li st-l za těchto okolností na objednávky, které bývají obyčejně v pondělí, ve středu a v pátek, není podle názoru stížnosti skutková podstata přestupku kladeného st-li za vinu dána.
Nss uznal stížnost odůvodněnou.
Již v nál. Boh. A 7208/28 vyslovil nss právní názor, že není periodickou dopravou osob ve smyslu § 15 bodu 3 živn. ř., jestliže doprava děje se na určité trati v určitých obdobích jen se zřetelem na předchozí objednávku určitých osob, a není tudíž dopravní prostředek k disposici komukoli. Totéž stanovisko zaujal nss v nál. Boh. A 8184/29. Na tomto právním názoru trvá nss i v tomto případě. Vyslovil-li žal. úřad v konkrétním případě, že pro posouzení otázky, jde-li o periodickou dopravu osob, je nerozhodné, děje-li se doprava na předchozí objednávku, a že rozhodným jest jedině, jde-li o dopravu v určitých obdobích, založil nař. rozhodnutí na nesprávném právním názoru.

Citace:

č. 11403. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 149-150.