Č. 11368.

Závodní výbory. — Řízení správní. — Řízení před nss-em: I. S námitkou, že byl dán důvod k propuštění zaměstnance bez výpovědi, je rozhodčí komise povinna se věcně vypořádati, třeba že jí nepřísluší judikátní výrok o propuštění zaměstnance bez výpovědi. — II. Proti výroku rozhodčí komise o nároku zaměstnanců podle § 3 lit. g) zák. o záv. výborech není podle § 105 úst. listiny, zák. č. 217/1925 Sb. a § 3 lit. a) zák. o ss stížnost na nss přípustná.
(Nález ze dne 23. června 1934 č. 4017/30.)
Prejudikatura: ad I: Boh. A 7093/28, 7610/28.
Věc: Firma »Akciová továrna na výrábění umělých hnojiv a lučebnin v K.«, filiálka v Č. (adv. Dr. Ondřej Spurný z Prahy) proti rozhodčí komisi podle zák. o závodních výborech v Čes. Budějovicích (za zúč. záv. výbor chemické továrny Č. adv. Dr. Theodor Šmeral z Prahy) o nárok podle § 3 lit. g) zák. o záv. výborech.
Výrok: Stížnost se jednak zamítá pro bezdůvodnost, jednak se odmítá pro nepřípustnost.
Důvody: Nař. nálezem z 26. června 1928 vyhověla rozhodčí komise podle zák. o závodních výborech v čes. Budějovicích námitkám závodního výboru proti propuštění dělníků Jana V. a Aloise Z. v podniku stěžující si firmy přes 3 léta nepřetržitě zaměstnaných a uznala, že propuštění ono je se zřetelem na stáří těchto dělníků, dobu jejich zaměstnání v podniku a majetkové i rodinné poměry jejich nespravedlivou příkrostí, jež není odůvodněna ani jejich chováním ani poměry v závodu, a že správa závodu jest povinna přijmouti oba uvedené dělníky zpět do práce za dřívějších pracovních podmínek.
Námitky dnešní st-lky, že jde o propuštění z důvodu § 82 živn. řádu, vylučujícího ochranu zaměstnanců podle § 3 lit. g) zák. o závodních výborech zamítla rozhodčí komise proto, že uvedení dělníci nedali st-lce svým chováním důvod k propuštění podle § 82 živn. řádu, a že ani kdyby byl zde takový poklesek, nemohla by st-lka na základě něho dělníky podle § 82 živn. řádu z práce propustiti, ježto neučinila tak ihned, jakmile poklesku se dopustili, nýbrž teprve později.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
Nař. nález rozhodčí komise je rozhodnutím této komise o námitkách závodního výboru vznesených podle § 3 lit. g) zák. o závodních výborech proti propuštění jednotlivých zaměstnanců v podniku aspoň 3 roky nepřetržitě pracujících. Poněvadž cit. ustanovení výslovně povolává rozhodčí komisi k tomu, aby s konečnou platností o námitkách závodního výboru tohoto obsahu rozhodovala, nemůže stížnost důvodně vytýkati, že rozhodčí komise překročila meze své kompetence.
Stížnost nemůže popírati kompetenci rozhodčí komise ani z té příčiny, že snad šlo o propuštění zaměstnanců bez výpovědi podle § 82 živn. řádu, v kterémžto případě vylučuje § 3 lit. g) zák. o závodních výborech zvláštní ochranu danou zaměstnancům v podniku aspoň 3 roky pracujícím. Neboť jde-li o takový případ, není rozhodčí komise oprávněna rozhodnutí o námitce, že byl dán důvod k propuštění zaměstnance bez výpovědi, odepříti pro svoji nepříslušnost, nýbrž je povinna s námitkou touto, jíž se popírá přípustnost poskytnutí ochrany podle § 3 lit. g) cit. zák., pro svůj účel věcně se vypořádati, třeba že judikátní výrok o propuštění zaměstnance bez výpovědi jí nepříluší (srov. Boh. A 7093/28 a 7610/28 a j.). Pokud tedy stížnost vytýká, že rozhodčí komise nebyla příslušná k rozhodování podle § 3 lit. g) zák. o závodních výborech, poněvadž šlo o propuštění zaměstnanců podle § 82 živn. řádu, musil nss takto formulovanou námitku její zamítnouti jako bezdůvodnou.
Další námitky stížnosti berou nález rozhodčí komise v odpor jednak pro vadné řízení jednak pro nezákonnost ve věci samé. Nss nemohl o těchto námitkách stížnosti věcně rozhodovati a musil je odmítnouti jako nepřípustné, neboť podle konstantní judikatury je výrok rozhodčí komise o nároku jednotlivých zaměstnanců podle § 3 lit. g) zák. o závodních výborech rozhodnutím úřadu správního o nárocích práva soukromého, proti němuž možno podle ustanovení § 105 ústavní listiny resp. podle zák. z 15. října 1925 č. 217 Sb. dovolati se nápravy pořadem práva, a je tudíž jakékoliv věcné rozhodování nss vyloučeno podle § 3 lit. a) zák. o ss.

Citace:

č. 11368. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 44-45.