Čís. 6168.

Přednostní právo převodního poplatku zaniká uplynutím tří let, počítaných od té doby, kdy měl býti poplatek podle platebního příkazu poplatníkem zapraven.
Přirážce města Prahy k převodním poplatkům podle §u 33 zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 329 sb. z. a n., přísluší přednostní pořadí převodního poplatku.
(Rozh. ze dne 7. července 1926, R I 543/26.)
Do usnesení prvého soudu, jímž bylo rozvrženo nejvyšší podání za exekučně prodané pražské nemovitosti, stěžovala si kromě jiných účastníků firma P., ježto byl eráru přikázán v přednostním pořadí převodní poplatek, a magistrát hlavního města Prahy, pokud byla zamítnuta přihláška 10% obecní přirážky k státnímu reálnímu poplatku z převodu vydražených nemovitostí. Rekursní soud rekursu firmy P. nevyhověl, k rekursu magistrátu hlavního města Prahy napadené usnesení zrušil a uložil prvému soudu, by znovu rozhodl. Důvody: Zadržený poplatek převodní z prodané nemovitosti má přednostní pořadí podle § 72 cís. pat. ze dne 9. února 1850, čís. 50 ř. zák. 3 roky od doby splatnosti dotyčného platebního rozkazu. Přednostní právo zaniká tedy po 3 letech od toho okamžiku, kterým poplatek podle platebního rozkazu měl býti zapraven, bez újmy práva státní pokladny proti osobě k zapravení jeho povinné (§ 9 zák. ze dne 9. února 1850, čís. 50 ř. zák.). Promlčení přednostního práva přerušuje se zákonnými prostředky použitými k vymožení poplatku (§ 14 nař. min. fin. ze dne 3. května 1850, čís. 181 ř. zák.). Jako zákonné prostředky k vymožení poplatků platí zajisté záznam a vklad práva zástavního, vnucená správa a dražba (§ 14 cit. min. nař. o přetržení promlčení přednostního práva zachován byl v platnosti čl. III. uvoz. zák. k ex. ř. a platí tedy dosud.) Převodní poplatek v původní výši 42 000 Kč, vyměřený platebním rozkazem úřadem pro vyměřování poplatků v Praze ze dne 14. listopadu 1922 zaznamenán již dne 17. března 1923. Dne 26. září 1925 bylo pak podle duplikátu řečeného platebního rozkazu vloženo právo zástavní za uvedený poplatek jako vykonatelné pohledávání Československé republiky ve zbytkovém obnosu 34 000 Kč s přísl. v obou zmíněných vložkách v pořadí dotyčného záznamu. Z toho plyne, že tříleté promlčení přednostního práva ve příčině tohoto poplatku byl přerušeno řečeným záznamem, případně vkladem práva zástavního, které nutno pokládati za zákonné prostředky k vymožení jeho ve smyslu § 14 min. nař. ze dne 3. května 1850, č. 181 ř. zák. I kdyby se tedy tříletá lhůta přednostního práva počítala od knihovního vkladu práva vlastnického, jak to stěžovatelé snaží se dovoditi podle rozhodnutí bývalého nejvyššího soudu ze dne 2. prosince 1896, čís. 13703, ač názor ten soud rekursní nesdílí, tedy od 3. října 1922, případně 28. července 1923, kdy právo vlastnické pro dlužnici na prodané domy bylo vloženo, nastalo přerušení tříleté lhůty, ještě před jejím uplynutím podle dat knihovních shora uvedených. Převodní poplatek 34 000 Kč s přísl., správně tedy byl přikázán. Mylným jest názor — Čís. 6168 —
prvního soudu, že není zákon, který by přiznával výsadní právo zástavní 10% obecní přirážce k státním převodním poplatkům, magistrátem hlav. města Prahy přihlášené. Podle § 33 zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 329 sb. z. a n., mohou obce se svolením vlády nebo úřadu jí zmocněného předepisovati a vybírati nejvýše 10% přirážku ke státnímu poplatku z převodu nemovitostí mezi živými, pokud jde o nemovitosti v katastru té které obce ležící. V odst. 4. téhož §u jest pak ustanoveno, že o povinnosti platební, osobním a věcném ručení, lhůtách platebních, úrocích z prodlení, exekučním vymáhání a promlčení platí obdobně zákonná ustanovení o státním poplatku. Náleží-li státnímu převodnímu poplatku podle § 72 cís. pat. ze dne 9. února 1850, čís. 50 ř. zák. přednostní právo zástavní po 3 roky na prodané nemovitosti, musí býti podle citov. zákonného ustanovení právo to přiznáno také 10% obecní přirážce k státnímu převodnímu poplatku. Řečené přirážky za podmínek § 216 čís. 2 ex. ř. měly proto býti z rozvrhové podstaty přikázány.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu firmy.
Důvody:
Co se týče převodních poplatků 34 000 Kč a 10 500 Kč, byl odpor firmy P., pokud se týče její rekurs do přiznání jich v přednostním pořadí právem zamítnut. Že rekursní soud odepřel (§ 213 ex. ř.) právo odporu ohledně uvedených poplatků, jest firma P., tvrdíc to, na omylu a stačí v tom směru poukázati na napadené usnesení. Firma P. vznesla odpor proti zmíněným poplatkům v přednostním pořadí proto, že prý výsadní právo uvedených převodních poplatků zaniklo promlčením. Firma P. počítá, že promlčení přednostního práva počalo vkladem práva vlastnického na převedených nemovitostech pro nabyvatele, tedy od 3. října 1922, a vychází z toho, že promlčení záznamem, pokud se týče vkladem práva zástavního pro zmíněné převodní poplatky ze dne 17. března 1923 a ze dne 26. září 1925 nebylo přerušeno. Již názor, že promlčení počalo běžeti dnem vkladu práva vlastnického, není správným. Podle čl. III. odstavce 14 nař. min. fin. ze dne 3. května 1850, čís. 181 ř. z. vydaného podle císařského schválení a článkem III. uv. zák. k ex. ř. zachovaného v platnosti, zaniká přednostní právo převodního poplatku uplynutím tří let, počítaných od té doby, kdy měl poplatek podle platebního příkazu býti poplatníkem zapraven, tedy počítaných, nejde-li o delší zákonem k zaplacení poplatku stanovené lhůty od 30. dne po doručení platebního příkazu. Platební příkaz ohledně převodního poplatku 34 000 Kč byl doručen dle spisů 14. listopadu 1922, zapraven poplatek měl dle uvedeného býti do 14. prosince 1922 a příklep se stal dne 26. listopadu 1925. Dodatečný převodní poplatek 10 500 Kč předepsán byl až 22. srpna 1925 a podle toho, ježto neuplynula od splatnosti převodních poplatků do dne dražby doba 3 let, výsadní jejich pořadí promlčením nezaniklo. Otázkou přetržení promlčení za tohoto stavu se zabývati a doličovati správnost stanoviska rekursního soudu, že se záznamem a vkladem práva zástavního pro převodní poplatky promlčení výsadního práva těchto poplatků přerušuje, netřeba. Účtované po rozumu §u 33 zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 329 sb. z. a n. 10%ní přirážce města Prahy — Čís. 6168 —
K převodním poplatkům bylo rekursním soudem přednostní pořadí přiznáno právem. V tom směru stačí poukázati na správné, zákonu (§ 33 odstavec 4 uvedeného zákona č. 329/21) odpovídající důvody napadeného usnesení.

Citace:

č. 6168. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 61-63.