Čís. 6223.

Exekuce na platy (zákon ze dne 15. dubna 1920, čís. 314 sb. z. a n.). Jízdné železničního topiče jest nezabavitelným.
(Rozh. ze dne 25. srpna 1926, R II 243/26.)
Návrh poddlužníka (ředitelství státních drah), by byla zrušena exekuce zabavením a přikázáním k vybrání nároku železničního topiče na jízdné, soud prvé stolice zamítl, rekursní soud návrhu vyhověl. Důvody: Jest přisvědčiti poddlužníkovi v tom, že z požitků povinného podle §u 1 zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 314 sb. z. a n. exekuci podléhá jen jeho služební plat, to jest mzda 378 Kč, nikoliv však též jízdné, an dle §u 3 zmíněného zákona jsou vyňaty z exekuce a nezapočítávají se platy peněžité a naturální, určené k tomu, by zapraven byl náklad veřejné služby, a ku krytí výloh při takových cestách nastalých, a nejsoucí trvalým příjmem, exekuci podléhajícím.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody:
Výtka nesprávného právního posouzení jest bezpodstatná. Když § 3 zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 314 sb. z. a n. prohlašuje za nezabavitelné peněžité platy, určené k tomu, by byl zapraven náklad veřejné služby, míní tím, jak zvláště ze souvislosti tohoto předpisu s dříve platným § 3 zákona ze dne 21. dubna 1882, čís. 123 ř. zák. plyne, peněžité platy mající zaměstnance odškodniti za zvláštní výlohy, jež jsou s některými úkony veřejné služby nutně spojeny. Takovými výlohami jsou právě i náklady, jež vyžaduje služba železničního topiče při jízdách mimo jeho bydliště a služební místo. Názor stěžovatelův, že jízdné jest jenom zvláštním druhem mzdy, vypočítaným podle množství projetých kilometrů, jest v této všeobecnosti sice správným, ale pro otázku jeho zabavitelnosti bez významu. Poněvadž dlužník má kromě jízdného i pevnou mzdu s příslušnými drahotními a rodinnými přídavky, nelze vyplácené mu jízdné po rozumu předpisů o zabavitelnosti služebních platů posuzovati jinak, než rozhodl rekursní soud.

Citace:

č. 6223. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 157-158.