Čís. 6631.

Byl-li při určovací žalobě (§ 228 c. ř. s.) opodstatněn právní zájem na bezodkladném zjištění sice v době podání žaloby, avšak nastala-li před vynesením rozsudku prvé stolice možnost žalovati o plnění, jest určovací žalobu zamítnouti, leč že by tu byly zvláštní okolnosti, které by již od počátku, přes to, že nárok byl již dospělým, byly odůvodňovaly žalobu o určení.
(Rozh. ze dne 23. prosince 1926, Rv I 1905/26.)
Žalobu, by bylo určeno, že strany uzavřely nájemní smlouvu, dle níž se žalovaná zavázala předati žalobci dne 1. května 1926 byt, v žalobě — Čís. 6632 —
1961
blíže popsaný, procesní soud prvé stolice rozsudkem ze dne 6. května 1926 zamítl. Odvolací soud uznal podle žaloby. Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu.
Důvody:
Dovolací důvod čís. 4 §u 503 c. ř. s. jest oprávněn. Předpokladem přípustnosti žaloby zjišťovací jest podle §u 228 c. ř. s. právní zájem na bezodkladném zjištění práva nebo právního poměru. Tento zájem musí tu býti v době vynesení rozsudku v prvé stolici. Ustanovení §u 406 c. ř. s. platí nejen, jak žalobce míní, pro žaloby na plnění, nýbrž i pro žaloby zjišťovací, poněvadž jsoucnost zájmu na bezodkladném zjištění jest při žalobách zjišťovacích podmínkou nároku na právní ochranu tak jako splatnost při žalobách na plnění a § 406 c. ř. s. obsahuje všeobecnou zásadu, že stačí, ale jest také nezbytno, by předpoklady nároku na právní ochranu tu byly v době, kdy se vynáší rozsudek. Jest tudíž žalobu na zjištění jako neodůvodněnou zamítnouti, když žalobce sice zájem na bezodkladném zjištění v době podání žaloby měl, když však tento zájem za sporu pominul. Zájmu na bezodkladném zjištění zpravidla není, může-li býti žalováno o plnění, leč že by tu byly zvláštní okolnosti, které by vyžadovaly, by právní poměr byl zjištěn odděleně od povinnosti žalovaného ku plnění. Stane-li se za sporu, zahájeném o žalobě zjišťovací, přípustnou žaloba o plnění, pomíjí tím zpravidla zájem na bezodkladném zjištění; žalobě zjišťovací lze v tomto případě vyhověti jen tehdy, když tu jsou zvláštní okolnosti, které by již od počátku, přes to, že nárok byl již dospělým, byly žalobu na zjištění odůvodňovaly. Není-li takových okolností, nezbývá žalobci než, aby změnou žalobního žádání přešel k žalobě o plnění. V případě, o který jde, nastala dospělost žalobcova nároku na odevzdání bytu dnem 1. května 1926, tedy sice po podání zjišťovací žaloby, ale ještě před vynesením rozsudku. Zvláštních okolností, které vyžadovaly oddělené zjištění jsoucnosti nájemní smlouvy, žalobce neprokázal. Žaloba o zjištění pozbyla tím své oprávněnosti a bylo ji zamítnouti, jelikož žalobce ji nezměnil v žalobu o plnění. Nezbývá žalobci, než by podal žalobu o plnění.

Citace:

č. 6631. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 924-925.