Čís. 6265.


Zamítl-li soud prvé stolice námitku věcné nepříslušnosti a strana si do toho nestěžovala, není odvolací soud oprávněn, by z podnětu odvolání řešil znovu z úřadu otázku příslušnosti prvého soudu a by pro nezhojitelnou nepříslušnost zrušil rozsudek prvého soudu i s předchozím řízením.
(Rozh. ze dne 14. září 1926, R I 694/26.)
Zemský civilní soud v Praze jako soud prvé stolice zamítl námitku věcné nepříslušnosti usnesením, pojatým do rozsudku. Vyřizuje odvolání, zrušil odvolací soud napadený rozsudek i s předchozím řízením pro zmatečnost, vyslovil věcnou nepříslušnost soudu prvé stolice a postoupil věc okresnímu soudu pro Staré město a Josefov v Praze jako soudu příslušnému.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a vrátil věc odvolacímu soudu s poukazem, by o odvolání znovu jednal a rozhodl.
Důvody:
Zemský civilní soud v Praze jako soud prvé stolice zamítl námitku věcné nepříslušnosti usnesením do rozsudku pojatým. Proti usnesení tomuto si žádná ze stran nestěžovala a nabylo proto moci práva. Když tomu tak, nebyl soud odvolací oprávněn, by z podnětu odvolání žalobkyně z moci úřední znovu řešil otázku příslušnosti zemského civilního soudu v Praze a by pro nezhojitelnou nepříslušnost zrušil rozsudek soudu prvé stolice a řízení jemu předcházející, neboť soud odvolací byl hledíc k § 240 třetí odstavec a 425 druhý odstavec c. ř. s. povinen přihlížeti k tomu, že o námitce věcné nepříslušnosti zemského civilního soudu v Praze již právoplatně bylo rozhodnuto. (Srov. plenární rozhodnutí nejvyššího soudu čís. 3775 sb. n. s., jež sice jedná jen o otázce přípustnosti pořadu práva, ale platí i pro případ, o nějž tuto jde.)
Citace:
č. 6265. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 221-222.