Čís. 6317.

Do usnesení prvého soudu, jímž byla uložena záloha na provedení znaleckého důkazu, jest opravný prostředek nepřípustným.
(Rozh. ze dne 29. září 1926, R I 804/26.)
Do usnesení prvého soudu, jímž bylo žalované uloženo složiti zálohu na znalečné, vznesla rekurs žalovaná, jímž odporovala jednak tomu, že složení zálohy na znalečné bylo uloženo pouze jí, jednak tomu, že výše požadované zálohy jest přemrštěná. Rekursní soud odmítl rekurs jako nepřípustný.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Rekursní soud dolíčil správně z ustanovení §u 367 c. ř. s., že proti usnesení prvého soudu, jímž určil zálohu na provedení znaleckého důkazu, jest opravný prostředek vyloučen a že jest tu použiti ustanovení obdobných o důkazu svědeckém, zejména §§ 332 prvý odstavec, 346 třetí odstavec a 349 c. ř. s. Mylným jest názor v dovolacím rekursu zastávaný, že v §u 366 c. ř. s. jsou taxativně vypočteny případy, v nichž jest opravný prostředek vůbec, nebo samostatný opravný prostředek při znaleckém důkazu nepřípustný, ježto toto ustanovení vypočítává v podstatě jen případy při důkazu znaleckém zvláště se vyskytující. Nesejde na tom, že v §u 366 c. ř. s. se uvádí nepřípustnost rekursu proti usnesení o vzetí znalce do přísahy, ačkoliv stejný předpis jest i v §u 349 druhý odstavec c. ř. s. o svědcích obsažen, neboť v §u 367 c. ř. s. zákon znova zdůrazňuje, že předpisů o důkazu svědeckém jest použiti i při důkazu znaleckém, tedy veškerých ustanovení §§ 320 až 350 c. ř. s., a mezi nimi i předpisu §u 349 druhý odstavec c. ř. s., jenž vylučuje opravný prostředek proti usnesení ukládajícímu zálohu na provedení důkazu.

Citace:

č. 6317. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 316-316.