Čís. 6579.

Ve firmě veřejné obchodní společnosti stačí sice uvésti pouze rodová jména společníků, má se to však státi takovým způsobem, by nebylo pochybností, že jde o společenskou firmu.
(Rozh. ze dne 15. prosince 1926, R I 1105/26.)
Rejstříkový soud povolil zápis firmy veřejné obchodní společnosti »Podnikatelství staveb Srba-Rubeš v L.«, jejíž veřejnými společníky byli Josef Srba a Josef Rubeš. Rekursní soud k rekursu finanční prokuratury napadené usnesení potvrdil.Důvody: Podle čl. 17 obch. zák. musí firma veřejné obchodní společnosti, neobsahuje-li jmén všech společníků, obsahovati jméno jednoho společníka s dodatkem poměr společenský vyznačujícím. Obsahuje-li firma taková jména všech společníků, rozumí se tím samozřejmě jméno rodové. Ve příčině spojení těchto jmén není zákonného předpisu a stačí tedy každé takové spojení, z něhož poměr společenský jest zřejmý, a stačí tedy zajisté i způsob psaní tak, jak v projednávaném případě jest navrhován, neboť i z něho jest patrno, že jde o společnost dvou osob a nikoli, jak za to má stížnost, o kupce jednotlivce. Poněvadž tedy zvolené znění firmy vyhovuje předpisu čl. 17 obch. zák., není důvodu k jiné úpravě tohoto znění firmy.
Nejvyšší soud zamítl odpověď firmy k rejstříku.
Důvody:
Jde o firmu veřejné obchodní společnosti, jejímiž veřejnými společníky jsou Josef Srba a Josef Rubeš. Podle čl. 17 obch. zák. jest firmu veřejné společnosti utvořiti tím způsobem, že se do ní pojmou buď jména všech společníků, neb aspoň jednoho, avšak s dodatkem vyznačujícím společenský poměr. Lze přisvědčiti názoru rekursního soudu, že stačí uvedení jmen rodových, avšak musí se to státi takovým způsobem, by nebylo pochybností, — Čís. 6580 —
1857
že jde o firmu společenskou, jak ze zákona zřejmě vychází. Jest častým zjevem, že jednotlivec má dvě jména rodová (na příklad původní a adoptivní), jichž používá současně a která rozděluje od sebe pomlkou. Vyskytne-li se tedy ve firmě jméno Srba-Rubeš, bez jakéhokoli dodatku vyznačujícího společnost, může vzejíti pro širší veřejnost pochybnost, zda jde o firmu jednotlivce Srby-Rubeše, či o firmu společenskou Srby a Rubeše. Firma musí však býti jasná a pravdivá, pochybnosti nevzbuzující. Napadené usnesení není v souhlasu se zákonem, naopak odporuje zřejmě zejména smyslu předpisu čl. 17 obch. zák., dovolací rekurs jest proto v §u 16 císařského patentu ze dne 9. srpna 1854 čís. 208 ř. z. odůvodněn a bylo rozhodnouti, jak se stalo.

Citace:

č. 6579. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 820-821.