Čís. 6287.

Pozemková reforma.
Předpisy §§ 18 a 19 ex. ř. neplatí při exekuci vyklizením zabraných nemovitostí. Ji povoliti a vykonati jest příslušným okresní soud podle polohy věci. Slovy, že »soud provede vyklizení a odevzdání podle předpisů exekučního řádu«, odkazuje § 20 (3) náhr. zák. na předpis §u 349 ex. ř., nikoliv však §u 54 ex. ř.
(Rozh. ze dne 16. září 1926, R I 808, 809/26.)
Okresní soud v M., v jehož obvodu byly zabrané nemovitosti, povolil exekuci vyklizením. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Povinná strana docela neprávem má za to, že prý příslušným povoliti exekuci jest dle §u 18 a 19 ex. ř. soud desk zemských, zemský soud v Praze, neboť § 20 poslední odstavec náhr. zák. má svůj vlastní zvláštní kompetenční předpis, podle něhož příslušným jest k vyklizení a odevzdání vypověděných nemovitostí okresní soud podle polohy věci, takže předpisy exekučního řádu o příslušnosti k povolení a výkonu exekuce zde vůbec v úvahu nepřicházejí. Jak již vícekráte nejvyšší soud podrobněji vyložil, nerozeznává § 20 náhr. zák. vůbec mezi soudem povolujícím a soudem exekučním a vůbec mezi povolením a výkonem exekuce, nýbrž prostě pojímá celé exekuční řízení (povolení i výkon exekuce) za nedělený a nedělitelný celek, ukládaje je celé jedinému soudu: okresnímu soudu podle polohy věci. Praví-li § 20 náhr. zák., že soud ten provede vyklizení a odevzdání vypověděných nemovitostí podle předpisů exekučního řádu, odkazuje tím na předpisy §u 349 ex. ř., jenž právě o vyklizení a odevzdání nemovitosti jedná, nikoli však na předpisy §u 54 ex. ř., jehož se tudíž stěžovatel neprávem dovolává. Nemá-li okresní soud podle polohy věci výpovědi ve svých spisech, vyžádá si výpovědní spisy od soudu, u něhož výpověď byla podána, a přesvědčí se sám o obsahu výpovědi a její pravomoci.

Citace:

č. 6287. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 250-251.