Authors:
= Váž. civ., 8 (1926), sv. 2
PDF

Čís. 6200.


Manželský otec jest povinen poskytovati výživu dítěti v prvé řadě ve své domácnosti. Platiti výživné pro dítko, vyživované mimo jeho domácnost, jest povinen pouze tehdy, jest-li důvodná potřeba, by bylo dítko živeno mimo domácnost, najmě není povinen platiti výživné, bylo-li dítko z jeho domácnosti svémocně oddalováno.
(Rozh. ze dne 10. srpna 1926, R I 624/26.)
Návrhu matky a opatrovníka nezletilého manželského dítěte, žijícího odděleně, by otec byl přidržen ku placení výživného, soud prvé stolice vyhověl, rekursní soud návrh zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Rekursní soud právem prozatím nepřiznal výživné nezl. Marie G-ové z toho důvodu, že dítko to bylo svémocně ze společné domácnosti manželovy odneseno k rodičům manželky. Manželský otec je sice povinen poskytovati výživu svému dítku, ale poskytuje ji v prvé řadě ve své domácnosti. K placení výživného pro dítko, mimo domácnost jeho vyživované, jest povinen jen tehdy, je-li důvodná potřeba, by dítko bylo živeno mimo domácnost. Matce dítka a manželce, která společnou domácnost opustila, nebyl povolen ani oddělený pobyt, ani jí nebylo dítko právoplatně usnesením opatrovnického soudu do výchovy svěřeno; ona sice tvrdí, že opustila společnou domácnost a vzala dítko sebou, ježto manžel její žije s rodiči a že tedy vlastní domácnosti ani nemá, že nemohla v této domácnosti manželově zůstati, ježto nemůže těžce pracovati a bylo jí to vytýkáno. Naproti tomu manžel popírá, že měla příčinu k odchodu a tvrdí, že ho manželka s dítkem bezdůvodně opětně opustila. Nebylo prokázáno, že chováním manželovým byla ohrožována v jeho domácnosti. Za těchto okolností lze považovati za to, že dítko zatím zdržuje se mimo domácnost otcovu svémocně, ježto otec výslovně prohlásil, že se o ně i o manželku ve své domácnosti starati chce a má také možnost, a dle tvrzení manželova důvodem opuštění společné domácnosti manželkou byla spíše ta okolnost, že se rodiče manželovi neodhodlali dáti připsati svou usedlost oběma manželům společně, když je manželka chorá a dosud nedošlo k dohodě o smlouvě svatební. Právem tedy rekursní soud usoudil, že dítko svémocně jest z domácnosti otcovy vzdalováno a proto tu není podmínek, by manželský otec výživné platil, když je ochoten výživu poskytovati v manželském společenství a není tu dostatečného podkladu pro rozhodnutí soudu opatrovnického, že dítko má zůstati u matky, ani pro rozhodnutí, že tato má nárok na oddělený byt, pro nějž podmínky ani v tomto řízení nevyšly na jevo.
Citace:
č. 6200. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 124-125.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).