Čís. 6383.

Byly-li strany po delší dobu v nepřetržitém obchodním spojení a nevznesen-li proti výpisům z běžného účtu co do úrokové míry v nich vyznačené odpor přes to, že výpisy obsahovaly doložku, že případné diference jest do určité lhůty oznámiti, jest míti za to, že byla účtovaná úroková míra schválena, třebas byla vyšší než zákonná míra úroková.
(Rozh. ze dne 19. října 1926, Rv 1 577/26.)
Žalobě akciové společnosti proti veřejné obchodní společnosti o zaplacení zůstatku z běžného účtu bylo oběma nižšími soudy vyhověno v tom směru, že žalovaná jest povinna zaplatiti žalobkyni 8% úroky z jednotlivých sald. Odvolací soud uvedl v tomto směru v důvodech: Žalovaná doznává, že obdržela výpisy z kontokorentů, že námitek proti nim nečinila. Z korespondence a kontokorentů jest zřejmo, že žalovaná byla v obchodním spojení se žalobkyni, odebírajíc od ní zboží. Když tedy, jak předloženými kontokorenty ze dne 20. října a 31. prosince 1919, 30. června a 29. prosince 1920, 3. srpna 1921, 28. ledna a 6. září 1922 prokázáno, žalovaná v tomto spojení po tak dlouhou dobu dostávala kontokorenty žalobkyně s výslovnou výzvou v nich obsaženou, by případné diference oznámila do 14 dnů, ježto by jinak žalující za to měla, že s nimi souhlasí, a přes to námitek neučinila, nelze si její počínání jinak vysvětliti, než že proti úrokovým sazbám v kontokorentech těch účtovaným nemá námitek (čl. 278 a 291 obch. zák.).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání žalované.
Důvody:
Pokud jde o námitku, jíž dovolání napadá právní názor nižších soudů, že vyšší než zákonitá úroková míra, ve které žalující strana v běžných účtech žalované úroky účtovala, platí za schválenou proto, že žalovaná přes doložku na účtu vytisknutou námitek nevznesla, nelze dovolání vyhověti. Dovolání míní, že takový úsudek není po zákonu přípustný, ježto by dle toho musila býti přijata za schválenou i kterákoli jiná sporná položka účtu, a že bylo na straně žalující, by prokázala, že sama platila úroky vyšší než zákonité. Vývody tyto nelze uznati správnými. Přirovnání, jež dovolání na vyvrácení onoho názoru uvádí, není případné. U ostatních položek účtu přijde zajisté na skutkový a právní stav, na němž jsou účtovány, položky takové musily by býti prokázány, nebyly-li výslovně doznány. V tomto případě jde však jen o výši úrokové míry, tedy jen o smluvní podmínku, týkající se příslušenství účtovaných nároků, která obvykle nebývá předmětem zvláštního ujednání a rozumí se většinou se zřetelem na zvyklosti. Na zřeteli sluší podržeti, že strany byly spolu po delší dobu v nepřetržitém obchodním spojení a v běžném účtu, z něhož byly straně žalované dodávány periodicky výtahy, v nichž úroková míra byla číselně vyznačena. Nevznesla-li žalovaná, jak sama doznává, nikdy námitek proti těmto výpisům z účtu co do úrokové míry v nich vyznačené, přes to, že výpisy ty obsahovaly doložku, že případné diference jest oznámiti do 14 dnů, jinak že se předpokládá souhlas, usuzují oba nižší soudy ve shodě se zákonem (čl. 278 a 291 obch. zák.) z toho právem, že tím účtovaná úroková míra byla schválena.

Citace:

č. 6383. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 456-457.