Čís. 6173.

Nebyla-li upomínací žaloba žalovanému doručena, nenastává zahájení rozepře (§ 232 c. ř. s.) tím, že žalovaný podal odpor proti platebnímu — Čís. 6173 —
1106
příkazu, nýbrž teprve tím, že se žalobce a žalovaný pustili do sporu.
(Rozh. ze dne 12. července 1926, R I 564/26.)
Proti žalobě o 3 916 Kč 60 h vznesl žalovaný námitky místní nepříslušnosti a zahájené rozepře. Soud prvé stolice (okresní soud v F.) námitkám nevyhověl. Rekursní soud vyhověl námitce zahájené rozepře a odmítl žalobu. Důvody: Soud prvé stolice nevyhověl námitce zahájené rozepře s odůvodněním, že žaloba С II 297/25 o zaplacení 3 916 Kč 60 h na okresním soudu v K. dne 17. června 1925 nebyla žalovanému doručena. Jest správné, že se tak nestalo, avšak již dne 31. července 1925 vznesl žalovaný proti této upomínací žalobě odpor a uznal tím, že vchází ve spor a nastala vznesením odporu zahájená rozepře i když mu žaloba nebyla doručena. Žaloba proti témuž žalovanému o 3 916 Kč 60 h na okresním soudě v F. byla podána teprve dne 5. srpna 1925, tedy v době, ve které již nastalo právní zahájení sporu na okresním soudu v K.; a byla proto při totožnosti nároku námitka zahájené rozepře odůvodněna. Není proto potřebí, by bylo rozhodnuto o námitce místní nepříslušnosti okresního soudu v F.
Nejvyšší soud změnil napadené usnesení ve výroku ο námitce zahájené rozepře v ten rozum, že obnovil rozhodnutí soudu prvé stolice o této námitce, jinak napadené usnesení zrušil a uložil rekursnímu soudu, by rozhodl o rekursu do rozhodnutí soudu prvé stolice o námitce nepříslušnosti.
Důvody:
Nelze souhlasiti s názorem rekursního soudu, že spor u okresního soudu v K. byl zahájen již dne 31. července 1925 tím, že žalovaný vznesl odpor proti upomínací žalobě, třeba, že mu tato nebyla doručena. Odporujeť výslovnému předpisu §u 13 upom. říz. (čl. XXVIII. uvoz. z. k с. ř. s.), že spor se zahajuje doručením platebního rozkazu, pokud se týče ustanovení §u 232 c. ř. s., že zahájení sporu nastane doručením žaloby. Doručení žaloby, která byla žalobci pro závadu v doručení vrácena a jím nebyla znovu předložena, nebylo nahrazeno tím, že žalovaný podal odpor proti platebnímu rozkazu, jemu nedoručenému, neboť plyne z povahy věci, že zahájení sporu nemůže se státi procesním úkonem žalovaného proti vůli žalobcově. U okresního soudu v K. byl spor zahájen teprve tím, že se žalobce pustil při roku ze dne 14. října 1925 se žalovaným do sporu, přednesl tam svou žalobu a navrhl též odsouzení žalovaného podle prosby žalobní. Platí tu obdobně předpis §u 439 c. ř. s., který stanoví, že když strany se dostaví k okresnímu soudu bez předvolání a projednají spor, zahajuje se spor přednesem žaloby. Jde tu o případ obdobný, poněvadž se strany dostavily k soudu a jednaly, ač žalobce nežádal, by žaloba byla žalovanému doručena a žalovaný o žalobě jednal přes to, že jí neobdržel. Dne 14. října 1925 byl však spor již zahájen u okresního soudu v F., poněvadž platební rozkaz, vydaný tímto soudem na upomínací žalobu tam podanou, byl žalovanému doručen dne 14. srpna 1925. Námitka zahájené rozepře, vznesená ve sporu, vedeném u okresního soudu ve F., jest tudíž neodůvodněna a byla soudem prvé stolice právem zamítnuta. Proto slušelo se dovolacímu rekursu vyhověti a obnoviti v tom směru usnesení okresního soudu. V důsledku toho jest na rekursním soudě, by vyřídil ještě rekurs žalovaného, pokud čelí proti rozhodnutí soudu prvé stolice o námitce místní nepříslušnosti.

Citace:

č. 6173. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 69-71.