Warning: The application is currently in its beta version.
Sborník věd právních a státních, 4 (1904). Praha: Bursík & Kohout, 368 s.
Authors: Emler, Jan, Demel, Jaroslav

Přehled časopisů za r. 1902.

(Konec.) 1

IV. Ústava a správa.


K. Lübeck, Reichseintheilung und kirchliche Hierarchie des Orients bis zum Ausgange des 4. Jahrh. Rec. V. Schulte (HVJS. 5, 1902). — J. Cramer, Die Geschichte der Alemannen als Gaugeschichte. Rec. S. Knapp (ZGSRW. XXII., 1902). — F. Dahn, Die Könige der Germanen, 8. Bd.: Die Franken unter den Karolingern. Rec. H. Geffcken (HZ. 88, 1902): této souborné práci schází duchaplné a umělé provedení přesné disposice z velikých hledisek; fantasie spisovatelova vědecky málo zdisciplinována, nedostatek celkové oekonomie ukazuje se v Dahnově práci vždy více. — J. Hellmann, Die Grafen von Savoyen und das Reich bis zum Ende der Staufischen Periode. Rec. F. Kiener (HVJS. V., 1902); pilné vylíčení vývoje státu savojského a poměru tamějších hrabat k říši německé. — G. Heer, Geschichte des Landes Glarus. Rec. S. Knapp (ZGSRW. 22, 1902). — J. Becker, Geschichte der Reichsvogtei Kaysersberg (ZGO. N. F. 17, 1902). — P. Darmstädter, Das Grossherzogthum Frankfurt. Rec. Jung (HZ. 88, 1902): výborně se líčí vývoj a vnitřní správa velkovévodství Frankfurtského za rýnského spolku na místě Mohučského kurfirství. Rec. R. Mahrenholtz (MHL. 30, 1902).
R. Lüdicke, Vier Münsterische Hofordnungen des 16. Jahrh. (ZKG. 9, 1902): uveřejňuje čtyři dvorní řády biskupů Munsterských 1536, 1547, 1573 a 1580, důležité pro vznik zeměpanských centrálních úřadů v tomto starém biskupství. — F. Wintterlin, Geschichte der Behördenorganisation in Württemberg, I. Theil: Bis zum Ende des 18. Jahrh. Rec. Th. Ludwig (ZGOR, N. F. 17, 1902). — H. Granier, Ein Reformversuch des preussischen Kanzleistyls im J. 1800 (F. P. BG. XV., 1902). — R. Kötzschke, Ortsflur, politischer Gemeindebezirk und Kirchspiel (DG. III.): při podrobných mapách historických nutno sice použíti obvodu jednotlivých obcí ve stol. 19., poněvadž ze starších dob schází, třeba však prozkoumati poměr obcí hospodářských (Ortsflur, Nachbarschaftsgemeinde) a církevních okršků (Kirchspiel) k obci politické pro každou jednotlivou krajinu zvláště.
E. v. Möller, Der Homo Francus der Ewa Chamavorum (MJÖG. 23. 1902): v této »Ewa«, jež nyní pokládá se za Weisthum, ve kterém Frankové Hamalandu na Dolním Rýně a Isele za Karla Vel. asi r. 802 neb 803 sepsali odchylky svého práva od lex Ribuaria, homo Francus značí rodovou šlechtu. — F. Priebatsch, Die Hohenzollern und der Adel der Mark (HZ. 88, 1902); líčí přehledně vývoj braniborské šlechty od prvních počátků z ministeriálů markrabat rodu Askanského, poměr k markrabím, kurfirstům a králům rodu Hohenzollernského, právní poměry její, korporační organisaci, práva na sněmích atd.; ku konci rejstřík listinných zpráv o stoupání patrimonální moci této šlechty ve stol. 15. a 16.
S. Rietschel, Ein neuer Beitrag zur Rolandsforschung (HZ. 89, 1902); rozbírá spis G. Sella: Der Roland zu Bremen (sr. i článek v DGBl. 2; Sborník II., 523); uznává cennost těchto bádání, ale tvrdí, že sloupy Rolandovy byly znamení soudní a ne, jak Sello tvrdí, sochy královské, jež pánové dotyčných míst, zejména Magdeburku a Brém, na znamení udělených jim král. privilegií postavili. — G. Sello, Nachträgliches und Neues zur Literatur der Roland Bildsäulen (DG. III.); dodatkem ke II. sv. téhož časopisu podává přehled další literatury o sochách Rolandových v Německu. — P. Platen, Der Ursprung der Rolande. Rec. F. Hirsch, Vitzthumsches Gymn. Dresden 1901 (MHL. 30, 1902): spisovatel pokouší se proti Schrödrovi a Sellovi dokázati, že sochy Rolandovy nepocházejí teprve z 12. neb 13. stol., nýbrž ze šerého starověku, souvisíce se sochami Irminovými Donarovi věnovanými. — M. Holtz, Beiträge zur Gesch. des Patriziats in deut. Städten vor Ausbruch der Zunftkämpfe. Rec. S. Knapp (ZGSRW. 22, 1902): instruktivní práce o vzniku a podstatě patriciatu v městech rýn. Strassburku, Basileji, Wormsu a Freiburku. — Kurt Kaser, Zur polit. u. sozialen Bewegung im deut. Bürgerthum des XV. und XVI. Jahrh. (DGBl. III.): Dodatek ku práci spisovatelově: »Politische und soziale Bewegungen im deut. Bürgerthum zu Beginn des XVI. Jahrh.«
G. Seelig. Die geschichtl. Entwickelung der hamburg. Gesellschaft und die hamb. Notabeln. Rec. E. Baasch (HZ. 88): z praktické potřeby povstalé dílo, celkem velmi pěkné; nejsilnější v líčení formálního ústavního práva, pro starší dobu celkem slabší následkem nedostatku uveřejněných pramenů. — A. Kühtmann, Gesch. der brehm. Stadtvogtei. Rec. S. Knapp (ZGSRW. 22, 1902). Dr. Salka Goldmann, Danziger Verfassungskämpfe unter polnischer Herrschaft. Rec. J. Hartung (HZ. 90, 1902). — S. Moltke, Die Leipziger Kramer-Innung im 15. und 16. Jahrh. Rec. A. Tille (NASGAK. 23, 1902). — J. Gény, Die Fahnen der Strassburger Bürgerwehr im 17. Jahrh. Rec. K. Engel (ZGOR. N. F. 17, 1902). — A. Hund, Colmar vor und während seiner Entwicklung zur Reichsstadt. L. Werner, Geschichte der St. Augsburg. Rec. S. Knapp (ZGSRW. 22, 1902); obě díla cenná. — W. Richter, Geschichte der Stadt Paderborn, 1. Bd. (bis zum Ausg. des 16. Jahrh.). Rec. S. Knapp (ZGSRW. 22, 1902); líčí zevrubně též dějiny soudnictví. — Greiner, Das ältere Recht der Reichsstadt Rottweil. Rec. S. Knapp (ZGSRW. 22, 1902).
G. Hanauer. Das Berufspodestat im 13. Jahrh. (MJÖG. 23, 1902): pojednává o počátcích a všeobecné povaze úřadu podesty v italských republikách městských v 13. století, kterýžto úřad koncem 12. stol. ve většině ital. měst nastoupil na místo mnohohlavého konsulátu, a stal se pro velký počet šlechticů benátských povoláním na základě smluv služebních; pak rozbírá se plat, spůsob volby, právomoc, instrukce a politický význam úřadu toho. — R. Davidsohn, Forschungen zur Geschichte von Florenz; 2. Theil: Aus den Stadtbüchern und Urkunden von San Gimignano. Rec. Hartwig (HZ. 88, 1902): nadmíru pilná a svědomitá publikace s obsáhlým rejstříkem, kteráž obohacuje i naši znalost říš. dějin a všeobecných kulturních dějin středověkých.
G. v. Below, Zur Geschichte der Handelsbeziehungen zwischen Südwestdeutschland und Italien (HZ. 89, 1902): zevrubný kritický rozbor spisu Aloysa Schulteho: »Geschichte des mittelalterlichen Handels und Verkehrs zwischen Westdeutschland und Italien mit Ausschluss von Venedig,« vyd. Badenskou hist. komissí; předmětem není jen obchod v užš. smyslu, ale i dopravnictví, obch. silnice a řemeslné činnosti; jsou to mezerovité, za to jinak tím zevrubnější dějiny městských živností jihozáp. Německa a jeho vztahu k Italii; kniha živě psaná, v kritickém spracování obdivuhodná, ale ve formě leckde nedostatečná, též některé stati málo promyšleny, jako kapitola: Schweiz als Passstaat. — W. Stein, Beiträge zur Gesch. der deutschen Hanse bis um die Mitte des 15. Jahrh. Rec. G. v. Below (HZ. 90, 1902): skutečný, vše podstatné obsahující nárys těchto dějin, který se vyznačuje netoliko spolehlivostí materiálu, nýbrž i hloubkou spracování. — W. Naudé, Die merkantil. Wirthschaftspolitik Friedrich Wilhelms I. und der Küstriner Kammerdirektor Hille (HZ. 90/1, 1902): líčí působnost Hilleho, jenž dle spisovatele při obchodně hospodářských reformách krále Bedřicha Viléma I. pruského stál k němu v podobném poměru, jako Walter Raleigh ku Cromwellovi. — Wutke Konrad, Die Bergregalität des Fürstbischofs von Breslau in dem Fürstenthum Neisse-Grotkau unter der preuss. Herrschaft (ZBR. 43, 1902); doplnění práce téhož spisovatele v ZVGAS. (Sbor. II., 367); líčí se tu spor o to, zdali biskupu Vratislavskému jako knížeti Nisskému přísluší horní regál v obvodu tohoto knížectví; ve sporu započatém r. 1795 biskup opíral svá práva o někdejší souverainitu piastovských knížat slezských, kdežto pruské úřady zeměpanské odpíraly, takže biskup jak se zdá koncem r. 1800, kdy akta sporu končí, vida bezvýslednost svého úsilí, práv regálu horního v Nissku se vzdal. — H. Kaiser, König Sigmunds Einkünfte aus dem Zehnten des Bistums Strassburg (ZGOR., N. F. 17, 1902): pokračování z předešlého ročníku. — R. Heydenreich, Eine ungedruckte Urkunde des Münzmeisters Nicolaus Monhaupt (NASGA. 23, 1902); kvitance téhož z 1357 na peníze, jež mu z rozkazu cís. Karla IV. městskou radou v Mühlhúzech byly vyplaceny.
H. Leo, Untersuchungen zur Besiedelungs- und Wirthschaftsgesch. des Thüring. Osterlandes in der Zeit des früheren Mittelalters. Rec. R. Kötzschke (NASGAK. 23, 1902). — R. Hesse, Entwicklung der agrarrechtlichen Verhältnisse im Stifte, späteren Herzogthum Verden. Rec. J. Pistor (MHL. 30, 1902). — Caro, Zur Agrargeschichte der Nordostschweiz und angrenzender Theile vom 10. bis zum 13. Jahrh. (JNÖS., III. Folge, 23, 1902); zevrubná recense spisu Kurta Breysiga, Kulturgeschichte der Neuzeit. — A. Götze, Die zwölf Artikel der Bauern (HVJS. 5, 1902): kritické vydání 12 článků selských při selské revoluci jihoněmecké r. 1525, vzniklých dle vydavatele v Hor. Švábsku asi v Meiningen. — Th. Knapp, Der Bauer im heut. Württenberg nach seinen Rechtsverhältnissen vom 16. bis ins 19. Jahrh. Rec. Th. Ludwig (HZ. 89, 1902). — W. Naudé, Stadelmanns Publikation über die Thätigkeit der preuss. Könige für die Landeskultur (FPBG. 15, 1902); publikace hosp. rady Dra Rud. Stadelmanna, týkající se králů Bedř. Viléma I., Bedř. II., Bedř. Viléma II. a Bedř. Vil. III., vyšlá ve 4 sv. »Publikationen aus den preusischen Staatsarchiven«, i s kommentáři k tomu, jest úplně nepodařená a bezcenná. — J. Eckerlin, Die Fürsorge der Hohenzollern für die Landwirthschaft in den 18. Jahrh., Gymn. in Halberstadt 1900-01. Rec. F. Hirsch (MHL. 30, 1902). — H. Fechner, Friedrichs des Grossen und seiner beiden Nachfolger Garnhandelspolitik in Schlesien 1741—1806, II. (ZVGAS. 36, 1902), pokračování z předešlého ročníku ukazuje, jak Bedřich Vilém II. hlavně rationální organisací správy celní, ale též různými akty správy národohospodářské podporoval vývoj lnářství ve Slezsku, při čem dobře míněná, avšak někdy příliš krutá opatření svého strýce hleděl poněkud zmírniti.
H. Böhmer, Kirche und Staat in England und in der Normandie im 11. und 12. Jahrh. Rec. E. Loening (HZ. 88): cenné dílo. — Gustav Bossert, Beiträge zur badisch-pfälzischen Reformationsgeschichte (ZGO. NF. 17, 1902). — M. Döberl, Der Ursprung der Amortisationsgesetzgebung in Bayern (FGB. X. 1902), líčí se první počátky zejména ve stol. 17. a 18. — L. Keller, Der grosse Kurfürst und die Begründung des modernen Toleranzstaates. Rec. F. Hirsch (MHL. 30, 1902).
K. Bornhak, Geschichte der preuss. Universitätsverwaltung bis 1810. Rec. G. Kaufmann (HZ. 88, 1902): dílo celkem povrchní, jednající o všech možných stránkách univ. života, aniž správa sama, zejména podíl státu na ní, mnoho do popředí vystupuje; též mnohá jednotlivá udání nejsou správná. — Veröffentlichungen zur Gesch. d. gelehrten Schulwesens im Albertin. Sachsen, herausg. im Auftrag des sächs. Gymnasiallehrervereins, 1. Theil. Rec. G. Müller (NASGAK. 23, 1902).
  1. Příští přehled podá se za l. 1903 a 1904 zároveň.