Čís. 16308.

Otázku, kdo jest pomocným dělníkem ve smyslu § 341 ex. ř., jest posouditi podle předpisů živnostenského řádu (§ 73 živn. ř.).
Při živnosti stavitelské jest pokládati za pomocné dělníky jak zedníky, tak jejich přidavače.
(Rozh. ze dne 17. září 1037, R I 1103/37.)
Exekuční soud vyhověl návrhu vymáhajícího věřitele na povolení vnucené správy stavitelské živnosti a koncese provozované povinným. Důvody: Provedeným šetřením, zejména dotazem na obchodní a živnostenskou komoru v P., okresní úřad v P. a stavební ředitelství I. sboru bylo zjištěno, že dlužník provozuje koncesovanou živnost stavitelskou, k jejímiž nastoupení se vyžaduje průkaz zvláštní způsobilosti, a to s jedním kancelářským úředníkem a s občasnou výpomocí svého bratra architekta Jana W. Toho času však je u něho zaměstnáno na stavbě budovy lesní správy v O. 15 zaměstnanců, tedy více než 4 pomocníci. Jsou proto u něho splněny předpoklady zpeněžení koncesované živnosti podle § 341 ex. ř. Rekursní soud zamítl návrh. Nejvyšší soud obnovil usnesení soudu prvé stolice.
Důvody:
Nelze přisvědčiti názoru rekursního soudu, že s hlediska § 341, odst. 1, ex. ř. nelze za »pomocné dělníky« při stavitelské živnosti pokládati obyčejné dělníky, nýbrž jen pomocníky vyššího druhu. Otázku, kdo jest podle dotčeného ustanovení »pomocným dělníkem« (»Hilfsarbeiter«), jest posouditi podle předpisů živnostenského řádu, neboť § 341 ex. ř. na něj svým obsahem poukazuje. Podle § 73 živn. ř. jsou pomocnými dělníky (»Hilfsarbeiter«) všechny pracovní osoby, které při živnostenských podnicích jsou v pravidelném zaměstnání, bez rozdílu věku a pohlaví, a to pomocníci (obchodní pomocníci, tovaryši, sklepníci, kočí při živnostech dopravních a pod.), tovární dělníci, učedníci a ony osoby pracovní, jichž se užívá k podřízeným; službám pomocným při živnosti. S hlediska dotčeného zákonného ustanovení jest tedy za »pomocné dělníky« při živnosti stavitelské pokládati nejen vyučené zedníky, nýbrž i jejich přidavače, jejichž práce je v živnosti stavební po případě při provádění stavby stále nutná, takže jsou v nerozlučné spojitosti s vlastní živnostenskou činností vyučených zedníků. Bylo-li tedy soudem prvé stolice zjištěno, že povinný zaměstnává na stavbě budovy lesní správy v O. 15 zaměstnanců, je rozsah jeho stavitelské živnosti takový, že je na ni podle § 341, odst. 1, ex. ř. možná exekuce vnucenou správou. Bylo proto odůvodněnému dovolacímu rekursu vyhověno.

Citace:

Č. 4307. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 191-192.