Č. 11641.
Samospráva obecní. — školství: 1. Ustanovením § 4 zák. č. 77/1927 Sb. nenastala změna na právním stavu založeném §em 12 čes. zem. zák. č. 16/1873 z. z., podle kterého je obecní zastupitelstvo povinno, postarati se o úhradu schodku školního rozpočtu z prostředků obecních. — 2. Povinnost obce tuzemské přispívati na náklad školy v cizozemsku, navštěvované dětmi z této obce?
(Nález ze dne 4. ledna 1935 č. 24496/34.)
Věc: Obec O. proti zemskému výboru v Praze (za zúč. Ervina Sch. adv. Dr. Alexandr Lustig z Prahy) o obecní rozpočet.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Podle čl. 16. hlavního pohraničního a územního recesu (Haupt-Grenz und Territorialrezess), uzavřeného mezi Rakouskem a Saskem dne 5. března 1848 (sbírka prov. zákonů král. Českého za rok 1848, str. 410) zůstávají evangeličtí obyvatelé obce O., patřící k Rakousku, přifařeni resp. přiškoleni k části obce, která připadla Sasku.
Tito obyvatelé domáhali se toho, aby platy, které musili dosud v důsledku této smlouvy odváděti na školu v Sasku, byly převzaty obcí O. Obecní zastupitelstvo v O., jednajíc o obecním rozpočtu na rok 1931, usneslo se dne 31. října 1930, aby částka 9295 Kč, správně 9205 Kč, potřebná k uhrazeni uvedeného příspěvku, do potřeby školní zařazována nebyla.
V odvolání domáhali se Ervín Sch. a spol. jakožto poplatníci obce O. toho, aby do obecního rozpočtu byla tato částka vložena, poněvadž podle § 4 zák. č. 77/1929 Sb. má schodek školního rozpočtu uhraditi obec, a nedovoluje se vybírati nějaké zvláštní školní přirážky; podle § 30 zák. č. 329/1921 Sb. jest pak obecní přirážky rozvrhnouti stejnoměrně na všechny daně v celém obvodu obce.
Okresní výbor vyhověl odvolání a uložil obecnímu zastupitelstvu, aby částka Kč 9205, kterou jsou jednotliví poplatníci obce povinni přispívati na základě hlavního pohraničního a územního recesu na školu v Horním O., vložena byla do obecního rozpočtu na rok 1931 z toho důvodu, že podle platných zákonných ustanovení jest každá obec povinna nésti náklady školství, při čemž nepřichází v úvahu, zda hranice politické obce kryjí se s hranicemi školní obce. Při tomto rozhodování nebylo přihlíženo k obsahu recesu, nýbrž toliko k okolnosti, že podle platných zákonů jest obec povinna nésti náklady na školství.
Odvolání obce O. a dalších st-lů bylo nař. rozhodnutím zamítnuto z těchto důvodů: »Podle ustanovení § 12 zák. z 24. února 1873 č. 16 z. z. čes. jest se postarati obecnímu zastupitelstvu o úhradu schodku školního rozpočtu z prostředků obecních. Podle ustanovení odst. 1 § 4 zák. z 15. června 1927 č. 77 Sb. jest příspěvek obce na úhradu schodku školního rozpočtu vřaditi do rozpočtu obecního, v jehož mezích se uhradí stejně jako ostatní potřeby obecní. Vybírati zvláštní obecní přirážky školní se nedovoluje. Jest tudíž povinností obce, aby se postarala o úhradu schodku školního rozpočtu třeba i školy cizí, i když snad zmíněná státní smlouva, pocházející ze starší doby, tuto povinnost ukládá určitým poplatníkům obce, ježto zákon jiného způsobu úhrady schodku školního rozpočtu nezná. Vzhledem k tomuto stanovisku netřeba se zabývati dalšími vývody odvolání.«
O stížnosti na toto rozhodnutí uvážil nss toto:
Žal. úřad vychází stejně jako prvá stolice z názoru, že podle § 12 zák. č. 16/1873 z. z. čes. a § 4 odst. 1 zák. č. 77/1927 Sb. obec je povinna v každém případě hraditi vydání na školu bez ohledu na to, zda jde o školu vlastní či o platy na školu v cizí obci. Názor ten není správným.
Především dlužno vytknouti, že ustanovením § 4 zák. č. 77/1927 Sb. nenastala žádná změna na dosavadním právním stavu založeném v § 12 zák. č. 16/1873 z. z. čes., podle něhož je povinno obecní zastupitelstvo postarati se o úhradu schodku školního rozpočtu z prostředků obecních. Změna nastala jen ve způsobu, jak obec této své povinnosti má vyhověti, a to v tom rozumu, že se příspěvek obce na úhradu schodku školního rozpočtu vřadí do rozpočtu obecního a hradí se všeobecnými příjmy obecními, resp. přirážkami obecními, aniž je dovoleno vybírati zvláštní přirážky školní. Předpokladem pro to, aby se určitá potřeba na školu hradila takto obecní přirážkou, jest i nadále, že skutečně jde o výdaj, který podle dosavadních předpisů náleží plniti obci a který proto musí býti pojat do obecního rozpočtu.
Podle zák. č. 16/1873 z. z. čes. má politická obec — nehledíc k zvláštním právním titulům — nésti jen náklad na školu, ke které je podle tohoto zák. přiškolena, a který podle pravoplatného rozpočtu, sdělaného místní školní radou, na ni připadá.
O to v daném případě zřejmě nejde, neboť jedná se o náklad pro školu cizozemskou, ke které stěžující si obec podle uvedeného zák. nebyla přiškolena a ani přiškolena býti nemohla. Povinnost stěžující si obce k úhradě sporného nákladu na školu v Hor. O. v Sasku musela by tedy býti založena na zvláštním právním titulu, jakým by po případě mohl býti snad i shora zmíněný reces z r. 1848.
Stěžující si obec uplatňovala v řízení a uplatňuje nyní ve stížnosti, že příspěvky na školu v Hor. O. v Sasku nebyla podle zmíněného recesu povinna odváděti obec, nýbrž nanejvýš evangeličtí obyvatelé obce O., kteří byli do saské části O. přiškoleni. Popírala tím tedy obec, že jde vůbec o výdaj obce, který patří do rozpočtu obce O.
Vycházeje z mylného právního názoru, že výdaj pro jakoukoliv školu, třeba že dříve nemusil býti hrazen obcí, podle nynějšího právního stavu musí býti placen z příjmů obecních, neshledal žal. úřad (jak výslovně uvádí) nutným zkoumati, zda zmíněná státní smlouva mohla vůbec založiti zvláštní titul zmíněné povahy, a v kladném případě, zda ukládá povinnost nésti sporný náklad na školu v Hor. O. v Sasku skutečně stěžující si obci jako takové a nikoli snad spíše jenom určitým obyvatelům jejím.
Bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss, aniž se nss za tohoto stavu mohl zabývati námitkami stížnosti, uplatňujícími, že zmíněná smlouva obci jako takové žádné povinnosti neukládá.