Čís. 4352.

Pod pojem »měr a vah« ve smyslu § 199 c) tr. zák. spadá nejen závaží, nýbrž i váha jako nástroj, jímž se váží.
Skutková podstata podle § 199 c) tr. zák. je splněna jen, je-li zfalšována váha v tom či onom smyslu, při čemž nerozhoduje, zda trvale, či jen přechodně, třebas i snadno odstranitelným způsobem.
Jiné nepoctivé manipulace při vážení mohou býti podvodem, nespadají však pod ustanovení § 199 c) tr. zák.
(Rozh. ze dne 9. ledna 1932, Zm I 1051/31.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací uznal po ústním líčení o zmateční stížnosti generální prokuratury na záštitu zákona právem: Rozsudkem krajského soudu trestního v Praze ze dne 17. dubna 1931, pokud jím byla obžalovaná uznána vinnou zločinem podvodu podle §§ 197, 199 c) tr. zák., spáchaným tím, že dne 23. prosince 1930 ve svém Stánku s rybami na tržišti v K., tedy při veřejné živnosti užívala nepravé váhy, čímž kupující na svém majetku škodu trpěti měli, byl porušen zákon v ustanoveních § 197 a 199 c) tr. zák.; rozsudek ten se zrušuje a věc se odkazuje na krajský soud trestní v Praze k novému projednání a rozhodnutí, mimo jiné z těchto
důvodů:
Zmateční stížnost na záštitu zákona právem vytýká, že oním rozsudkem byl porušen zákon, pokud soud ve zjištěném jednání obžalované shledal zločinnou kvalifikaci § 199 písm. c) tr. zák. Pod pojem »měr a vah« (Mass und Gewicht) spadá arciť nejen závaží, nýbrž i váha jako nástroj, jímž se váží (srov. rozh. býv. nejv. s. sbírka č. 246); než rozsudek nezjišťuje, že byla váha (t. j. nástroj, jímž obviněná vážila) zfalšována, a pokládá okolnost, zda tato váha byla správná, čili nic, za nerozhodnou. V tom však spočívá právní mylnost názoru rozsudku, neboť skutková podstata kvalifikovaného zločinu podvodu podle § 199 c) tr. zák. jest splněna jen, užívá-li se ve veřejné živnosti nepravé míry nebo váhy — ať již váhy ve smyslu závaží nebo váhy jako nástroje, jímž se váží —, je-li tedy zfalšována váha ať v tom či v onom smyslu, při čemž nerozhoduje, zda trvale či jen přechodně, třebas i snadno odstranitelným způsobem, kdežto jiné nepoctivé manipulace při vážení mohou býti podvodem, nespadají však pod ustanovení § 199 c) tr. zák. (srov. rozh. býv. víd. nejv. soudu č. 2574 a 3605). Podle zjištění rozsudku spočívala manipulace obžalované v tom, že na stranu určenou pro zboží dala misku, sloužící k tomu, by ryby s kovové desky váhy neklouzaly, a že na misku tu vážící 80 dkg odpočítávala kupitelům o 15 až 25 dkg méně než činila váha misky, čímž kupitelé na váze koupené ryby byli zkracováni. Byl tedy jen způsob počítání ceny prodaných ryb nepoctivý, pokud se týče, an rozsudek zjišťuje lstivé jednání, uvedené v omyl a způsobení škody, podvodný. Váha sama (přístroj k vážení) byl podle výpovědi cejchovního revidenta, jenž na žádost městského úřadu prováděl revisi na trhu, správná, což ovšem rozsudek, vycházeje z mylného právního výkladu § 199 c) tr. zák., zjistiti opomenul. Z téhož asi důvodu soud nezjišťoval ani výši škody jednáním obžalované způsobené, ač při správném výkladu zákona zjištění to bylo by nutné pro posouzení, zda jde o zločin podle § 200 tr. zák. (v doslovu zákona čís. 31/1929) či jen o přestupek podle § 461 tr. zák.

Citace:

Čís. 4352. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1933, svazek/ročník 14, s. 22-23.