Čís. 16312.


Lokomobila a rámová pila (katr) se součástkami se staly přes výhradu vlastnického práva sjednanou dodavatelem příslušenstvím nemovitosti kupitelovy, jestliže byly jím (kupitelem) postaveny na nemovitosti s poznatelným úmyslem, aby se jich na ní trvale užívalo a výhrada práva vlastnického nebyla poznamenána ve veřejné knize.
Spojení lokomobily a rámové pily (katru) s nemovitostí nebylo zrušeno už tím, že vlastník nemovitosti zastavil a odhlásil živnost, při níž se stroje užívalo, a že odevzdal certifikát lokomobily dodavateli.

(Rozh. ze dne 17. září 1937, Rv I 1430/37.)
Srv. rozh. č. 15502, 15387, 15201, 14788, 13312, 12106, 11200, 5248 Sb. n. s. Žalující firma — strojírna hospodářských strojů a slévárna železa — se na žalovaných domáhá nepřípustnosti výkonu exekuce, povolené jím proti povinným Josefu a Anně š-ovým zájemním popsáním jedné lokomobily, jedné rámové pily (katru) a 12 pil se železnými závěsy a prodejem uvedených předmětů tvrdíc, že vylučované věci jmenovaným Josefu a Anně Š-ovým prodala a odevzdala do užívání s výhradou práva vlastnického do úplného zaplacení trhové ceny, že při objednávce bylo ujednáno, že prodané stroje nebudou tvořiti příslušenství budovy (pily), že nejsou pevně spojeny s budovou, ježto manželé Š-ovi je neurčili k trvalému užívání na pile, nýbrž jich potřebovali pouze přechodně, že stroje byly ostatně spojeny pouze zaměstnanci žalobkyně a nikoliv Š-ovými, a že Š-ovi vlastnictví žalující firmy ke strojům uznali tím, že vrátili certifikát týkající se lokomobily. Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Při posouzení otázky, zda jest nějaká věc příslušenství nemovitosti čili nic, nezáleží vždy jen na větším či menšímu stupni fysického spojení věci vedlejší s věcí hlavní. Podle § 294 obč. zák. stačí po případě, že vedlejší věci, v řešeném případě lokomobila a rámcová pila (katr), byly na nemovitosti postaveny s poznatelným úmyslem vlastníka nemovitosti, aby se jich při ní trvale užívalo (srv. rozh. č. 5248, 15201 Sb. n. s.). Závěr nižších soudů, že z exekuce vylučovaná lokomobila a rámcová pila (katr) jsou příslušenstvím nemovitosti, odpovídá tedy uvedenému právnímu závěru, když bylo zjištěno, že manželé Š-ovi, vlastníci nemovitosti, měli v úmyslu trvale spojiti uvedené stroje s nemovitostí a jich při ní užívati. Úmysl ten byl zřejmý ze zjištěného uspořádání nemovitosti. Výhrada vlastnická sjednaná žalující firmou nemůže míti podle § 297, lit. a), obč. zák. účinků, ježto jde o stroje a výhrada nebyla poznamenána v pozemkové knize, a to ani kdyby snad vlastník nemovitosti, objednatel, souhlasil (srv. rozh. č. 14788 Sb. n. s.). Dodané stroje, účelově spojené s nemovitostí, se tedy staly jejím příslušenstvím a vystoupily z vlastnictví dodavatelky — žalobkyně. Již tím je vyloučena vlastnická žaloba dodavatelova (srv. rozh. č. 11200, 12106, 15397, 15502 Sb. n. s.). Totéž platí ovšem též o volných listech rámcové pily (katru), t. j. dvanácti kusech pil se železnými závěsy, neboť i ty jsou nepochybně opět součástí katru a musí sdíleti jeho osud.
Jde proto jen o to, zda by vylučovaná lokomobila nepřestala býti příslušenstvím nemovitosti, kdyby bylo správné dovolatelčino tvrzení, že vlastník nemovitosti přestal provozovati živnost, při které stroje užíval (pilu), že ji též úřadu odhlásil a že mimo to odevzdal žalobci certifikát lokomobily, ke kterýmžto tvrzením nižší soudy náležitě nepřihlédly. Tím, že vlastníci nemovitosti zastavili provoz pily a odhlásili živnost, se ještě nic nezměnilo na výstavbě a účelovém určení nemovitosti zařízené pro uvedenou živnost. O tom by svědčila právě skutečnost, dovozovaná dovolatelkou z výpovědi svědka Antonína Š., že se vlastníci z pily odstěhovali, čímž by bylo umožněno, aby pila jako celek byla užívána jiným. Že by vlastníci vykonali nějaké (disposice, směřující k zrušeni pily na jejich nemovitosti, není zjištěno. Odevzdáním certifikátu lokomobily žalobkyni nedošlo k symbolickému odevzdání lokomobily, i když se přijme žalobcovo stanovisko, že by její hmotné odevzdání bylo pro její váhu spojeno s obtížemi. Certifikát lokomobily (parního kotle) není totiž listinou, jíž se vlastnictví prokazuje ve smyslu § 427 obč. zák., nýbrž toliko úředním osvědčením o vyzkoušení bezpečnosti kotle a jeho původu. Jiný způsob tradice není a právem proto byla žaloba zamítnuta.
Citace:
č. 16312. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/2, s. 207-209.