Č. 11639.
Dávka ze zábav: Předvádění filmu prohlášeného censurou za kulturně výchovný není zbaveno osvobození od dávky již proto, že podnikatel představení nepatří mezi činitele vyjmenované v § 3 odst. 1 dávk. prav. a že sleduje úmysl výdělečný.
(Nález ze dne 4. ledna 1935 č. 183/33.) Prejudikatura: Boh. A 2874/23, 3943/24, 10102/32, 10681/33.
Věc: Alois P. v S. a spol. proti okresnímu úřadu v Karlových Varech o dávku ze zábav.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-lé žádali, aby pro film »Křováci« poskytnuto bylo osvobození od dávky ze zábav, poněvadž film ten jest podle potvrzeni min. vnitra z 12. února 1931 uznán za kulturně výchovný (§ 3 dávk. pravidel).
Městská rada v K. žádosti nevyhověla v podstatě proto, že okolnost, že film jest od censury prohlášen za kulturně výchovný, neposkytuje o sobě osvobození od dávky, neboť podle § 3 bod 1 dávk. prav. ve znění vl. nař. č. 15/1928 Sb. jest rozhodným účel, jemuž produkce slouží. Z cit. předpisu dlužno souditi, že takový film je osvobozen od dávky jen, byl-li předváděn úřady, školami, vědeckými nebo uměleckými podniky, nikoli však, jestliže se tak děje — jako v daném případě — podnikatelem kina ve vlastní režii a zřejmě s úmyslem výdělečným.
Podané odvolání bylo v cestě instanční zamítnuto s poukazem na důvody městské rady, k nimž dodal žal. úřad, že nál. Boh. A 2874/23 nelze se dovolávati, kdyžtě nález ten byl vydán v době, kdy dávková pravidla vl. nařízením č. 15/1928 Sb. čl. 5. ještě nebyla změněna, a mimo to jednalo se tehdy o klub turistů, který může býti považován za korporaci kulturní, kdežto v daném případě jde o podnik výdělečný.
O stížnosti uvážil nss:
Nař. rozhodnutí, které převzalo za své důvody rozhodnutí měst. zastupitelstva, resp. městské rady, je založeno na právním názoru, že předváděný film, třebas byl censurou prohlášen za kulturně výchovný, nelze od dávky ze zábav osvoboditi, ježto pořadatel představení filmu, sledující úmysl výdělečný, nespadá mezi činitele vyjmenované v § 3 č. 1 dávk. prav.
Tomuto právnímu názoru vytýká stížnost nezákonnost, a to právem.
Jak nss již opětně vyslovil (srov. Boh. A 2874/23, 3943/24, 10102/32 a 10681/33), plyne z dikce předpisu § 3 č. 1 dávk. prav., že výpočet pořadatelů osvobozených podniků není vyčerpávající, taxativní, nýbrž jen demonstrativní, a že zákonodárce ani podnikům pořádaným jinými činiteli nežli úřady, školami, podniky vědeckými a uměleckými, nechtěl odepříti osvobození od dávky, vyhovují-li zásadní podmínce, že jde o podnik, jenž slouží účelům v cit. předpisu vytčeným. V cit. nál. Boh. A 2874/23 bylo také dovozeno, že osvobození od dávky není na závadu okolnost žal. úřadem zdůrazněná, že filmová produkce byla pořádána s úmyslem výdělečným. V nál. Boh. A 10102/32 podotknuto také ještě, že ovšem nelze podnikem ve smyslu § 3 č. 1 dávk. prav. rozuměti vždy celý podnik, t. j. technický soubor prostředků pro pořádání těch kterých produkcí, atd. — v daném případě celý biograf, provozovaný st-li —, nýbrž po případě jen jednotlivé jeho počiny, tvořící samostatný celek, a dlužno proto ohledně každé jednotlivé produkce uvážiti zvláště, slouží-li účelům v cit. ustanovení uvedeným. V nál. Boh. A 10681/33 posléze vyložena změna nastalá vl. nař. č. 15/28 Sb. v ten smysl, že filmy prohlášené censurou za kulturně-výchovné jest pokládati bez dalšího za filmy sloužící výhradně účelům vědeckým, vzdělávacím nebo vyučovacím« ve smyslu § 3 bod 1 dávk. prav.
V daném případě není sporu o tom, že film »Křováci« byl prohlášen censurou za film kulturně-výchovný, tedy za podnik, který svým rázem spadá pod podniky podle § 3 bod 1 dávk. prav. osvobozené. Ježto pak okolnost, že podnik st-lů sleduje úmysl výdělečný, podle vylíčeného právního stavu jest nerozhodná, spočívá nař. rozhodnutí na nesprávném právním názoru.
Poukazuje-li žal. úřad resp. obec jako strana zúčastněná ohledně nál. Boh. A 2874/23 a 3943/24, jehož prvého se st-lé již v řízení adm. dovolali, na to, že byly vydány za jiného právního stavu, t. j. před účinností vl. nař. č. 15/1928 Sb. a že šlo v nich o turistický klub, resp. o pořadatele sledující kulturní účel, stačí, co se týče první námitky, odkázati ke shora uvedeným nálezům, v nichž bylo již v úvahu vzato vl. nař. č. 15/1928 Sb., co se týče druhé námitky pak odpověď, že, jak z odůvodnění cit. nálezů zřejmo, nebyla nikterak rozhodnou pro nss okolnost, že a zda dotčení pořadatelé filmu mají osobní kvalifikaci, na niž žal. úřad a zúčastněná strana kladou důraz.
Poukazuje-li konečně odvodní spis zúčastněné strany na analogii § 3 odst. 1 č. 4 dávk. prav., nelze z toho nic pro opačný názor usuzovati, kdyžtě jde o předpis specielní.