Č. 7533.

Policejní právo trestní (Podk. Rus): Civilní správa Podk. Rusi není za účinnosti vl. nař. č. 113/1923 příslušná rozhodovati jako policejně-trestní úřad třetí stolice stran přestupku prodeje umělého vína šampaňského podle § 36 zák. čl. XLVII:1908.
(Nález ze dne 8. listopadu 1928 č. 29694.)
Prejudikatura: Boh. A 5514/26, 6211/27, 6275/27.
Věc: Maurus K. vé V. proti civilní správě Podkarpatské Rusi o trestní nález.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Rozsudkem hlavnoslužnovského úřadu ve V. jako policejního trestního soudu I. stolice z 28. dubna 1925 byl st-l vinným uznán přestupkem § 36 zák. čl. XLVII:1908, jehož se dopustil tím, že v roce 1926 ve V. prodával umělá vína šampaňská bez označení »víno šumivé« a bez označení místa výroby a jména výrobce a byl podle § 42 cit. zák. čl. odsouzen k peněžité pokutě 100 Kč. Zároveň bylo 186 lahví vína prohlášeno za propadlé. — Županský úřad v Mukačevě rozsudkem z 27. září 1926 nevyhověl odvolání podanému st-lem z rozsudku I. stolice a potvrdil jej v plném znění. — Nař. rozhodnutím nevyhověl žal. úřad jako policejní trestní soud III. stolice odvolání st-lovu podanému proti rozhodnutí žup. úřadu a to z důvodu I. stolice, pozměniv výrok v tom směru, že se odvolatel dopustil přestupku, stihatelného dle odst. 3 § 41 zák. čl. XLVII:1908.
Uvažuje o stížnosti podané na toto rozhodnutí, musil nss zkoumati z úřední moci, bylo-li rozhodnutí to vydáno kompetentním úřadem. Nař. rozhodnutí vydala civ. správa Podk. Rusi jako úřad, vykonávající policejně-trestní soudcovskou pravomoc ve třetí stolici.
Podle § 1 nař. býv. uher. min. vnitra a býv. uher. min. sprav. č. 65000/1909 vykonává v přestupkových věcech odkázaných do pravomoci policejně-trestního soudu trestní soudcovskou pravomoc v třetí stolici ministr, do jehož pravomoci přikazuje rozhodování přestupkové věci v poslední instanci zákon nebo min. nařízení, vydané na základě zmocnění zákonem uděleného, resp. v oněch přestupkových věcech, které nejsou výslovně přikázány jinému ministru k rozhodování, v třetí stolici min. vnitra. Předpisem tím je v konkrétním případě § 55 cit. zák. čl. XLVII/1908, dle něhož v třetí instanci vystupuje v trestně policejním soudnictví min. vnitra.
Na této kompetenci ministerstev nebylo nic změněno vl. nař. ze 7. června 1923 č. 113 Sb., jímž se prozatím mění až do definitivní úpravy zákonem příslušnost adm. úřadů v Podk. Rusi, neboť § 5 cit. vl. nař. stanoví výslovně, že na působnosti ministerstev v případech, kdy tato podle správních předpisů platných v Podk. Rusi rozhodovala dosud v druhé nebo ve třetí stolici, nemění se tímto nařízením ničeho. Z § 5 cit. nařízení, za jehož účinnosti nař. rozhodnutí bylo vydáno, je tedy patrno, že kompetence ministerstev, stanovená v § 1 uher. pol. trest. řádu, resp. v § 55 cit. zák. čl. XLVII/1908 nepřešla na civ. správu Podk. Rusi (srovnej nál. Boh. A 6275/1927, 5514/26 a 6211/27).
Nebyla tedy v tomto případě Civ. správa Podk. Rusi příslušná rozhodovati jako třetí stolice ve st-lově přestupkové věci.

Citace:

č. 7820. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 344-345.