Čís. 8099.

Sprostředkovatelská smlouva.
Sprostředkovateli nepřísluší nárok na provisi, pojmenoval-li sice
zjednateli kupce, jednání se však napotom rozbilo a ku koupi došlo teprve přičiněním třetí osoby.
(Rozh. ze dne 1. června 1928, Rv 1 1779/27.) Žalující banka domáhala se na žalovaném zaplacení sprostredkovatelské provise. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby, odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud žalobu zamítl.
Důvody:
Dovolání, uplatňující dovolací důvod čís. 4 § 503 c. ř. s., jest opodstatněno. Odvolací soud správně uvádí, že sprostředkovateli přísluší odměna umluvená nebo přiměřená jen v tom případě, když jeho přičiněním skutečně dojde k prodeji, a že, nestane-li se tak, nemá nárokuna odměnu, leč že bylo něco jiného umluveno. Avšak s touto zásadou, že sprostředkovatel má nárok na odměnu jen, když jeho přičiněním dojde ke smlouvě, když tedy je příčinná souvislost mezi jeho činností a ujednáním smlouvy, ocitá se odvolací soud v rozporu, míně, že jest nerozhodno, že jednání o koupi, zahájené na podnět žalobkyně, bylo přerušeno a že pak zasáhl do jednání jiný sprostředkovatel. Bylo nižšími soudy zjištěno, že žalobkyně sice oznámila kupiteli inž. J-ovi, že statek žalovaného jest na prodej, že mu sdělila i popis statku a jeho cenu, že inž. J. se na to dal do korespondence se žalovaným, že mu však cena nevyhovovala a proto napsal žalobkyni, že na statek nereflektuje a také žalovaný mezi tím sdělil, že statek neprodá, že inž. J. byl pak Karlem V-em, o němž není ani tvrzeno, že jeho činnost byla ve spojitosti s činností žalující banky, znovu na statek upozorněn, že V. v té věci intervenoval, o urovnání diferencí se přičinil a že takto došlo ke koupi statku. Třebaže odměna příslušela již za pouhý průkaz příležitosti к prodeji a žalobkyně žalovanému pojmenovala jako kupitele inž. J-a, přece tu schází příčinná souvislost mezi její činností a pozdějším prodejem statku, ana, jak z uvedených zjištění vyplývá, její činnost skončila bezvýsledně tím, že kupitel J. prohlásil, že na statek nereflektuje, a žalovaný prohlásil, že statek neprodá. Aby přerušené vyjednávání bylo znovu navázáno, bylo třeba nové činnosti třetí osoby, která pak svým přičiněním dosáhla toho, že se smluvní strany o kupu shodly. Je tedy jen činnost této osoby v příčinné souvislosti s konečným dojednáním smlouvy. Odvolací soud je na omylu, maje za to, že bylo na žalovaném, by žalobkyni žádal o další intervenci a poskytl jí možnost, by se přičinila o odstranění vyskytnuvších se překážek. Žalovaný byl povinen zaplatiti žalobkyni provisi jen, když došlo jejím přičiněním ku prodeji. Na dosažení tohoto výsledku byl její nárok závislý a bylo tudíž na ní, by se starala o to, by ho dosáhla.

Citace:

č. 8099. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 833-834.