Přísaha osob bez vyznání. O podnětu uveřejněném v Právníku z 15. prosince 1920 str. 459 zmiňuje se rada Knittl v Soudcovských listech z 1. února 1921. Vítá jej, ale současně podotýká, že návrh byl by krokem zpět potud, že navazuje na zákon, jehož základ je silně otřesen moderním myšlením. Neboť zákon z 3. května 1868, č. 33 ř. z., nutí soudce, aby znásilňovali svědomí nevěrců, a je proto čestnou záležitostí naší republiky, aby zákon ten nebyl konservován. V demokratické republice není důvodu pro přísahu náboženskou, postačí úplně, když svědek slíbí soudci způsobem nejjednodušším, že vypoví pravdu. Slib takový by mohl zníti takto: »Slibuji na svou čest a svědomí, že vypovím na otázky soudu úplnou a nezkrácenou pravdu.«Rád uznávám, že tento návrh je pokrokovější mého. Zmiňuji se zde o něm proto, že se mi zdá, že není učiněn dosti rozhodným tonem. Neboť pisatel končí jej tvrzením, že snad by bylo lépe, kdyby soudcové onen zákon z r. 1868 dosud šetřící raději brali bezvěrče pouze do slibu podle obdoby výnosu z r. 1816 a porušovali přežitý zákon rakouský. Soudí dále, že není ani jisto, zda zákon z r. 1868 není zrušen čl. IX. naší ústavy, a radí, aby bezvěrci vyvolali v tom smyslu rozhodnutí pořadem instancí.Přimlouvám se za to, aby byl přijat návrh rady Knittla na vydání zákona tohoto znění: Na místě přísahy před soudem dosud skládané budiž skládán slib. Provedení zákona ukládá se ministerstvu spravedlnosti.Přijetím tohoto zákona byl by zrušen nejen zákon z r. 1868, nýbrž i příslušná ustanovení c. ř. s. a tr. ř. Leč kdo vlivný přijme návrh za svůj? Lze věřit, že ministerstvo spravedlnosti? Poslanci? Volná Myšlenka?1 R. z.s.Dr. Fr. Procházka.Pozn. red. Ve věci této zasluhují úvahy velmi správné poznámky Dra. Jakubského v Soudc. 1. č. 8. t. r. a ustanovení § 310 uher. c. ř. s. (platného na Slovensku).*)