Čís. 13551.

I v řízení pro pokoutnictví musí býti písemný rekurs opatřen podpisem advokáta. Lhostejno, že pokoutníku nebylo lze, by si z vyšetřovací vazby obstaral podpis advokáta.
(Rozh. ze dne 17. května 1934, R II 210/34.)
Usnesením okresního soudu v P. byl uznán Antonín Š., t. č. ve vazbě krajského soudu v O., vinným pokoutnictvím ve smyslu § 1 nař. min. sprav, ze dne 8. června 1857, čís. 114 ř. zák. a uložena mu pokuta podle § 3 cit. nař. Rekursní soud odmítl stížnost Antonína Š-a. Důvody: Podle § 520 c. ř. s. musí býti písemné rekursy opatřeny podpisem advokáta. Právem proto nařídil první soud, by podání bylo opatřeno podpisem advokáta. Jelikož Antonín Š. tak neučinil, musel písemný rekurs býti odmítnut. Antonín Š. pak protokolem, sepsaným u krajského soudu v O. prohlásil, že udává do protokolu totéž, co jest obsaženo ve stížnosti na okresní soud v P. Podle § 520 c. ř. s. mohou však jen při okresních soudech rekursy protokolárně býti sepsány, nikoliv však, jako v tomto případě, u krajského soudu.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu Antonína Š-a do odmítacího usnesení rekursního soudu. Důvody:
Třebaže jest řízení pro pokoutnictví řízením kárným, platí pro ně ustanovení § 520 odstavec prvý poslední věta c. ř. s., podle něhož rekurs písemně podaný musí býti opatřen podpisem advokáta, an podle článku IV čís. 5 uvoz. zákona k c. ř. s. přísluší potrestanému rekurs podle §§ 514 až 528 c. ř. s., a jest proto těchto předpisů použíti bezvýjimečně. Vytýká-li dovolaci rekurent, že nebylo usneseni prvého soudu připojeno právní poučení, že podle § 520 c. ř. s. musí býti písemný rekurs opatřen podpisem advokáta a že potrestaný může podati rekurs i k zápisu u okresního soudu, přehlíží, že se tak stalo výzvou okresního soudu v P. ze dne 16. března 1934 k podpisu písemného rekursu advokátem a že protokolární rekurs podaný u krajského soudu v O. dne 19. března 1934 byl opožděný a zůstal by opožděným, kdyby byl býval toho dne podán i u okresního soudu a neměl proto nedostatek právního poučení na opožděnost rekursu vlivu. Že dovolacímu rekurentu nebylo lze, by si z vyšetřovací vazby obstaral podpis advokáta, jest bezpodstatným, poněvadž není zákonného ustanovení, podle něhož by se prodlužovala rekursní lhůta pro nepřekonatelnou překážku a o navrácení v předešlý stav nejde a nepřípadně poukazuje dovolací rekurent k ustanovení § 364 čís. 1 a 2 tr. ř., která se sem vůbec nehodí, poněvadž nejde o trestní řízení. Neopatřil-li dovolací rekurent písemný rekurs podpisem advokáta a nepodal-li rekurs v opravné lhůtě ani do protokolu okresního soudu (srv. rozhodnutí čís. 10351 sb. n. s.), byl jeho rekurs opožděný a nebylo nedůvodnému dovolacímu rekursu vyhověno.

Citace:

Čís. 13551.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 593-594.