Čís. 13672.Nekalá soutěž (zákon ze dne 15. července 1927, čís. 111 sb. z. a n.).Označení obuvnického podniku slovem »Batavia« příčí se dobrým mravům soutěže.(Rozh. ze dne 22. června 1934, Rv I 954/34.)Žalující firma Baťa a spol. domáhala se na žalovaném Gustavu S-ovi, obuvníku a majiteli rychlosprávkárny v N., by žalovaný byl uznán povinným zdržeti se dalšího rozšiřování letáků, na nichž k označení podniku žalovaného jest použito slova Batavia, a vžiti z oběhu a zničiti všecky podobné letáky, jež žalovaný dosud ve svém držení má, nebo s nimi může nakládati, a zdržeti se dalšího užívání nápisu Batavia umístěného ve výkladní skříni a na vstupních dveřích do svého krámu v N. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby. Důvody: Jest zjištěno, že do závodu žalující firmy v N. přicházeli zákazníci a požadovali vydání správky, majíce opravenku firmy Batavia. Žalobní žádosti bylo vyhověti, ježto nápisy žalovaného ve výkladní skříni a jmenovitě na dveřích do krámu jsou objektivně způsobilé přivoditi ve styku zákaznickém takovou záměnu s firmou podniku strany žalující, neboť bylo zjištěno, že se zákazníci mátli, zaměňujíce firmu Batavia za firmu Baťa a soud ostatně z obou názvů má za to, že každý průměrný čtenář může si obě firmy zaměňovati. Záměna firmy Batavia a Baťa vyplývá také z letáků. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Důvody: Odvolací soud souhlasí s názorem soudu prvé stolice, že zaměnitelnost ve smyslu § 11/1 z. o. n. s. tu jest a že žalovaný, používaje slova »Baiavia« k označení svého závodu, jednal v rozporu s dobrými mravy soutěže, jak to má § 1 cit. zák. na mysli. Jest uvážiti, že žalovaný, nemaje ani zákonného předpokladu k používání nějaké firmy vůbec, zvolil si k označení svého závodu slovo, které není v nijakém srozumitelném vztahu k jeho závodu neb k jeho činnosti a zřejmě sledovalo jen ten účel, aby svou, byť vzdálenou podobností s firmou žalující strany, využilo její populárnosti k vlastnímu užitku jak to viděl u svého dřívějšího zaměstnavatele N-a v L., kterážto skutečnost ovšem k jeho vyvinění v tomto sporu naprosto nestačí, ježto u zákona proti nekalé soutěži úmysl nebo bezelstnost nepadá nijak na váhu a k odsouzení vyžaduje se jen objektivnost nekalé soutěže. Otázka zaměnitelnosti je otázkou právní a i odvolací soud má za to, že označení »Batavia« mohlo vésti k poškozující záměně s firmou žalující strany, obzvláště vzhledem na stejnost předmětu výroby (závodní činnosti) — (jde na obou stranách o obuv) — to tím spíše, když podle zjištění prvého soudu v několika případech k takové záměně fakticky též už došlo, aniž tomu vadily udánlivě disjunktivní znaky, odvoláním zdůrazňované, jako připojení jména Š., bližší označení »rychlosprávkárna obuvi« a jinaký tvar písma.Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.Důvody:Odvolací soud posoudil správně skutkový děj, jak byl zjištěn procesním soudem, i v otázce zaměnitelnosti, i v tom, že uznal jednání žalovaného za příčící se dobrým mravům soutěže. Pokud jde o zaměnitelnost, nebyl jeho právní úsudek bez skutkového podkladu, ano bylo zjištěno, že k záměně skutečně v několika případech došlo. Dovolatel uvádí, že prý lidé nevěnují dosti pozornosti věcem, které obstarávají, a že jmenovitě u peněžních ústavů dochází k záměnám. Z toho však nemůže dovoditi nic ve svůj prospěch, protože poznatek ten spíše mluví proti němu. Může-li u průměrných zákazníků dojiti k záměně i tam, kde pro to není ani podkladu, tím spíše se tak může státi, jde-li o poznačení, které je podobné a které již proto tím spíše může dáti popud k záměně. Nelze srovnati s dobrými mravy soutěže, zvolí-li si žalovaný k označení svého podniku slovo, které upomíná podobou na firmu žalobkyně, když to nemá jiného účelu a podkladu, než aby právě bylo využito této podobnosti k účelům reklamním ve prospěch žalovaného a na úkor žalobkyně; že šlo o možnost také majetkové újmy, plyne již z několika oněch případů, kde k záměně opravdu došlo.