Čís. 13684.
Nekalá soutěž (zákon ze dne 15. července 1927, čís. 111 sb. z. a n.).
Jde o jednání proti dobrým mravům soutěže, prodává-li družstvo zboží i nečlenům.
(Rozh. ze dne 27. června 1934, Rv I 735/33.)
Žalující jednota obchodních grémií pomáhala se na žalovaném Dělnickém konsumním spolku v T., zapsaném společenstvu s r. o., by žalovaný byl uznán povinným zdržeti se prodeje potravin, oděvu, domácích potřeb a zboží všeho druhu vůbec osobám, které nejsou jeho Členy a nejsou zapsány v rejstříku, který má žalovaný vésti podle § 14 zákona ze dne 9. dubna 1873 čís. 70 ř. zák. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, odvolací soud uznal podle žaloby.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Již v rozhodnutí čís. 12638 sb. n. s. bylo dovoděno, že i svépomocná družstva a konsumní spolky jsou hospodářskými podniky a jako takové jsou podrobeny předpisům soukromoprávním, k nimž náležejí též předpisy zákona proti nekalé soutěži, a že i družstva a konsumní spolky jsou soutěžiteli ve smyslu § 46 cit. zák. proti soukromým obchodníkům téhož nebo podobného hospodářského oboru. Jako soutěžitelé mají také dbáti dobrých mravů soutěže a podle toho mají si počínati v provozu podniku. K tomuto náleží také, by při tom dbaly zákonných předpisů o dovoleném rozsahu podnikání a by vymezený takto obor činnosti svémocně nerozšiřovaly k svému prospěchu a na úkor jiných soutěžitelů, jmenovité také soukromých obchodníků. Posuzováno s tohoto hlediska nelze prodávání zboží nečlenům, které společenstva již ustanovením stanov v souhlase se zákonem z oboru své činnosti vyloučila, ani s hlediska zákona proti nekalé soutěži uznati za bezzávadné a nelze je srovnati s pojmem dobrých mravů hóspodářské soutěže. Nelze o tom pochybovati, že by odporovalo vlastnímu účelu svépomocných hospodářských organisací, kdyby se připustilo rozšíření jejich působnosti také na nečleny, a že by to šlo na úkor jiných obchodníků. Takové jednání nelze zajisté ani s hlediska zákona o nekalé soutěži schvalovati, že je takové jednání snad i trestné, nevylučuje, by nebylo posouzeno i v tom směru, lze-li je srovnati s dobrými mravy soutěže, ba ona protiprávnost vybavená dokonce trestní sankcí nasvědčuje spíše tomu, že je ani s hlediska zákona proti nekalé soutěži nelze uznati za přípustné. Nelze souhlasiti s dovolatelkou, která míní, že prý její jednání mohlo by býti jen trestné, že však je nerozhodné s hlediska zákona proti nekalé soutěži, protože prý jde vlastně o neoprávněné- provozování živnosti. Žalovaná neprovozuje obchod neoprávněně, ale nevede si při tom provozu náležitě, nedbá-li omezení plynoucího z povahy věci, ze stanov a ze zákona, a to na úkor soutěžitelů. Prodává-li při tom skutečně laciněji než soutěžitelé, nepadá se zřetelem k rozsudkovému výroku v souzeném případě na váhu. Nebylo by nekalým jednáním, kdyby prodávala laciněji (než jiní obchodníci) svým členům, pokud by tato výhoda poskytovaná členům byla poměry opodstatněna, protože to je zajisté v souladu s účelem zákona o svépomocných společenstvech; nebylo, by však lze schvalovali, by poskytovala výhody, které podle účelu zákona příslušejí jen členům, i osobám jiným. Protože jde jen o nárok zdržovací, nerozhoduje, vedla-li si žalovaná obmyslně; ostatně bylo její povinností, přesvědčiti se o tom, jsou-li osoby, které neznala, také členy. Nesejde ani na tom, že snad šlo o případy, jež žalobkyně sama vyvolala, protože ani to neruší skutečnost, že žalovaná zákonného předpisu nedbala. Proč se žalovaná odhodlala k tomu, by poskytla na poukázky Zboží nezaměstnaným, kteří nebyli členy, a za jakých podmínek, je rovněž nerozhodné; jednání takové nebylo by lze podle toho, co bylo nahoře uvedeno, schvalovati ani, kdyby jednala z pohnutek lidumilných, neboť i v tom případě šlo přece jen o jednání v hospodářském styku. Nerozhoduje, že zjištěny byly len ojedinělé případy.