Čís. 13219.

Převzala-li pojišťovna dosud neúčinná ustanovení § 80 odstavec 1, § 81 prvá věta a § 79 odst. 2 poj. řádu do smluvních ustanovení, jest je vykládati podle smyslu zákonných ustanovení.
Podle § 81 druhá věta poj. ř. může se pojišťovna účelového věnování odškodného kdykoliv vzdáti. Učinila-li tak a složila-li odškodné podle § 1425 obč. zák. a § 307 ex. ř. na soudě, platí pro rozdělení zásady §§ 283 až 287 ex. ř., při čemž jest postupovati podle knihovního pořadí (§ 216 ex. ř.), nebylo-li požární náhrady použito k obnově stavby, ježto k ní nedošlo.
Byla-li však stavba již znovuzřízena, odpadá tento postup a jest požární náhrada, pokud jí ještě nebylo použito, zabavitelná jako každá jiná pohledávka, a pořadí nároků jiných zástavních věřitelů, nemajících knihovní práva, se pak určuje podle § 286 třetí odstavec ex. ř. a přijdou v úvahu jen tyto osoby.
(Rozh. ze dne 26. ledna 1934, R II 576/33.)
Soud prvé stolice přikázal vymáhajícímu věřiteli k vybrání pojistné složené na soudě pojišťovnou, u níž byl dlužník pojištěn proti škodě požárem nemovitosti. Rekursní soud k rekursu postupníka pohledávky na pojistné zrušil napadené usnesení a uložil prvému soudu, by, vyčká je pravomoci, řízení doplnil a znovu rozhodl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Podle § 290 čís. 2 ex. ř. jest nepřípustnou exekuce na pojištěné částky, které podle stanov jsou určeny k upotřebení na znovu vystavění neb opravení poškozené budovy neb doplnění příslušenství. Tento účel si pojišťovna v čl. 32 čís. 1 všeobecných pojišťovacích podmínek, jenž odpovídá neúčinnému dosud § 80 odstavec 1 a § 81 prvá věta zákona o pojišťovací smlouvě čís. 501/17 ř. z., sice vyhradila, ale v odstavci čís. 2, jenž odpovídá dosud neúčinnému § 81 druhá věta a § 79 odstavec (2) zákona, připustila vyplacení odškodného za určitých podmínek i bez dosažení nebo zajištění onoho účelu. Převzala-li pojišťovna ona zákonná ustanovení do smluvních ustanovení, jest je vykládali podle smyslu zákonných ustanovení. A tu plyne z § 81 druhá věta zákona (soll.... von der bestimmungsmässigen Verwendung abgesehen werden«), že se pojišťovna může svého účelového věnování odškodného kdykoliv vzdáti. To také pojišťovna učinila podáním ze dne 23. prosince 1932, v němž netrvala na tom, že vyplatí odškodné jen, bude-li dosažen aneb zajištěn účel v odstavci (1) čl. 32 uvedený, nýbrž složila odškodné podle § 1425 obč. zák. a § 307 ex. ř. k soudu, čímž dala na jevo, že odškodné má býti rozděleno, a tu platí zásady §§ 283 až 287 ex. ř. (srovnej rozhodnutí čís. 5051 sb. n. s.) a není tu proto důvodu ku zrušení exekuce podle § 39 čís. 2 ex. ř. Přes to však jest při rozdělení odškodného postupovati podle knihovního pořadí (§ 216 ex. ř.), nebylo-li požární náhrady použito k obnově stavby z toho důvodu, že k ní nedošlo. Neboť, jak správně rekursní soud praví, podle rozhodnutí čís. 5042 sb. n. s. a judikátu bývalého nejvyššího soudu vídeňského čís. 162, zůstal dvorní dekret z 18. července 1828 čís. 2354 sb. z. s. potud v platnosti, že knihovní pohledávky mají zástavní právo na pojistné hodnotě nevěnované ke znovuzřízení poškozené budovy, a obdobně to platí i pro knihovní břemena. Byla-li však stavba znovu zřízena, pak to ovšem odpadá, poněvadž knihovně oprávněné osoby neutrpí žádnou újmu a požární náhrada, pokud jí ještě nebylo použito, jest zabavitelná jako každá jiná pohledávka, a pořadí nároků jiných zástavních věřitelů, nemajících knihovního práva, se pak určuje podle § 286 třetí odstavec ex. ř. a přišly by pak v úvahu jen tyto osoby. Jaroslav M. neopírá svůj nárok na 7500 Kč o zástavní právo k požární náhradě, nýbrž o postup (§ 1392 obč. zák.) a jest proto třetí osobou, poněvadž toto účelové věnování se nestalo se strany pojišťovny, která jedině jest k tomu oprávněna, nýbrž se strany pojistníka. Jest proto rozhodujícím pro postup v rozvrhovém řízení okolnost, zda shořelá stavba byla obnovena, čili nic a jest k rozvrhovému roku přizvati i všechny knihovně oprávněné osoby a po zjištění oné okolnosti postupovati dle zásad shora vytčených. Nestačil-li rekursnímu soudu dosavadní skutkový podklad pro zjištění této okolnosti, nelze to napadati dovolacím rekursem, ano jde o volné hodnocení důkazů, jehož přezkum dovolacímu soudu ani v rekursním řízení není vyhražen.

Citace:

Literatura - Z minulosti naší Prahy. Sborník věd právních a státních, 19 (1919). s. 151-151.