Čís. 13545.

K odevzdání (nákladního) automobilu se vyžaduje jeho hmotné odevzdání.
(Rozh. ze dne 17. května 1934, Rv I 1874/32.)
Žalobu o uznání přednostního smluvního zástavního práva k nákladnímu automobilu oba nižší soudy zamítly, odvolací soud z těchto důvodů: Podle § 451 obč. zák. je třeba ke zřízení práva zástavního na movitostech, dopouštějících skutečné odevzdání podobně jako při tradici do vlastnictví (§ 426 obč. zák.) skutečného odevzdání z ruky do ruky. Nepostačí odevzdání znameními, z nichž každý seznati může, že věc byla zastavena. Jde o automobil, tedy o věc, jejíž odevzdání z ruky do ruky je možné, a nepostačí tedy ke zřízení práva zástavního odevzdání znameními, připevněním písemné oznámky na automobil, že onen automobil, patřící prý žalovanému, byl dán žalobkyni do zástavy dne 23. května 1930 pro její pohledávku 15000 Kč. Bylo by tedy bývalo nutné, by žalobkyni automobil byl fakticky odevzdán a žalobkyně jej skutečně převzala, aby podle § 452 obč. zák. touto skutečnou tradicí (§ 426 obč. zák.) na něm nabyla práva zástavního. Žalující strana však vznik tvrzeného práva zástavního nikde o skutečné odevzdání zástavy z ruky do ruky neopírá ani nic takového netvrdí, tím méně dokazuje opírajíc vznik zástavního práva jen o odevzdání připevněním oznámky na automobilu. Nenabyla tedy onou nepřípustnou tradicí (oznámkou na autě) žalující strana zástavního práva k němu a jest její žaloba přivádějící k platnosti toto její domnělé právo zástavní ve smyslu § 258 ex. ř., které ve skutečnosti neexistuje, neodůvodněná.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Správně usoudil odvolací soud, že podle § 451 obč. zák. je třeba ke zřízení práva zástavního na věcech movitých, které připouštějí hmotné odevzdání z ruky do ruky, jako při převodu vlastnictví (§ 426 obč. zák.) skutečného hmotného odevzdání z ruky do ruky a že tu nepostačí odevzdání znameními, z nichž každý se může o zastavení lehce dověděti (§ 427 obč. zák.). Nákladní automobil, o který tu jde, nelze však zařaditi do žádného z druhů věcí v § 427 obč. zák. uvedených. Jest věcí jednotlivou, jejíž hmotné odevzdání jest možné. Vždyť právě automobil jest svým silostrojem zařízen tak, aby z místa na místo mohl býti dopravován, jest tudíž u automobilu hmotné odevzdání možné a k nabytí práva zástavního nutné (§ 451 obč. zák. —viz rozh. čís. 4613 sb. n. s.). Poněvadž žalobkyni sporný automobil nebyl hmotně odevzdán a žalobkyně.ho skutečně nepřevzala (§§ 451 a 426 obč. z.), nenabyla k němu zástavního práva, neboť jiný způsob než hmotné odevzdání při věci hmotné odevzdání připouštějící ke zřízení práva zástavního nestačí.

Citace:

Čís. 13545.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 583-584.