Čís. 13342.

Pracovní soudy (zákon ze dne 4. července 1931, čís. 131 sb. z. a n.).
Ustanovení § 29 zákona o pracovních soudech o patnáctidenní odvolací lhůtě platí jen o odvolání z rozsudku pracovního soudu a o odvolání z rozsudku zvláštního oddělení okresního soudu pro spory pracovní, nevztahuje se však na řízení v pracovních sporech projednávaných před řádnými okresními soudy v místech, kde nejsou v činnosti ani pracovní soudy ani zvláštní oddělení okresních soudů pro spory pracovní.
(Rozh. ze dne 2. března 1934, R II 79/34.)
Ve sporu, náležejícím jinak před pracovní soudy, rozhodoval v prvé stolici okresní soud (§ 42 zák. čís. 131/1931 sb. z. a n.). Odvolání podané patnáctý den po doručení rozsudku prvého soudu odmítl prvý soud jako opožděné. Rekursní soud zrušil napadené usnesení a uložil prvému soudu, by ve věci dále jednal. Důvody: Soud prvé stolice odmítl odvolání žalující strany jako opožděné proto, že bylo podáno až patnáctý den na soud, přehlédl však, že v souzeném případě jde o žalobu z pracovního poměru, takže lhůta k odvolání z rozsudku činí 15 dnů (§ 29 zák. čís. 131 z r. 1931 sb. z. a n.).
Nejvyšší soud obnovil usnsesení prvého soudu.
Důvody:
Dovolací rekurs správně dovozuje, že zvláštní předpis § 29 zákona čís. 131/1931 sb. z. a n. platí jen o odvolání z rozsudku pracovního soudu a podle § 4 odst. (2) téhož zákona i o odvolání z rozsudku zvláštního oddělení okresního soudu pro spory pracovní. Na řízení v pracovních sporech projednávaných před řádnými okresními soudy v místech, kde nejsou v činnosti ani pracovní soudy ani zvláštní oddělení okresních soudů pro spory pracovní, se výjimečný přpdpis § 29 zákona nevztahuje, neboť § 42 téhož zákona, jehož ustanovení jest tu rozhodující, nestanoví jiné odchylky od obecných předpisů civilního řádu soudního kromě předpisu druhé věty § 42, jenž se týká místní příslušnosti okresních soudů, o níž platí v těchto případech ustanovení § 3. Ve všech ostatních směrech platí pro řádné okresní soudy i v případě § 42 zákona čís. 131/1931 sb. z. a n. obecné předpisy civilních soudních řádů (srov. těž výnos ministerstva spravedlnosti ze dne 27. dubna 1932 čís. 20284, uveřejněný ve Věstníku min. sprav. čís. 5 z roku 1932 na str. 88), tedy také předpis § 464 c. ř. s. o 14denní lhůtě odvolací. Toto stanovisko zaujal nejvyšší soud v podstatě již v rozh. čís. 12239 sb. z. a n. a nemá příčiny, by se od něho v tomto případě odchýlil.

Citace:

č. 13342. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 297-298.