Čís. 13307.

Úprava pachtovného podle vládního nařízení ze dne 29. července 1933, čís. 164 sb. z. a n.
Předpis § 7 vládního nařízení se nevztahuje na případ, kde nebyla pachtována celá usedlost, nýbrž jen její části.
(Rozh. ze dne 22. února 1934, R II 35/34.)
Pastevní a chovatelské družstvo v L. mělo v pachtu 13 ha 24 a polností od usedlosti čp. 117 v L., náležející Karlu N-ovi. Žádost družstva o úpravu pachtovného, opřenou o § 7 vl. nař. čís. 164/1933 sb. z. a n., soud prvé stolice, zamítl. Důvody: Pachtýř dovolává se výslovně § 7 vládního nařízení. Jest proto jeho nárok posuzovati s hlediska § 7 vl. nař. čís. 164/33. Než § 7 má na zřeteli pachtýře hospodářských celků na rozdíl od tak zvaných parcelních pachtů, o nichž jednají §§ 1—6. Celky rozumějí se dvory, statky, usedlosti rolnické, chalupnické a pod. V projednávaném případě jde o pacht 13 ha 24 a polí od usedlosti čís. 117 v L., tedy nikoliv o celek, jakž předpokládá § 7. Z toho důvodu nemá nárok družstva v nařízení vládním čís. 164/33 oporu. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil, připojiv se k názoru prvého soudu, že nejsou splněny podmínky § 7 vl. nař. čís. 164/1933 sb. z. a n.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu, neshledav podmínek § 46 (2) zák. čís. 100/1931 sb. z. a n.

Citace:

č. 13307. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 244-244.