Čís. 13223.

»Rozšiřováním« ve smyslu § 1330, druhý odstavec, obč. zák. jest nejen sdělení, které se stane takovými prostředky, by je mohl vnímati co největší počet lidí, nýbrž i sdělení, jež sice míti na jednotlivé osoby, ale jest s to dále se rozšířiti.
Není-li ručení sdělujícího vyloučeno podle poslední věty druhého odstavce § 1330 obč. zák., může se na něm poškozený domáhati odvolání a jeho uveřejnění, ač se sděleni stalo neveřejně.
(Rozh. ze dne 27. ledna 1934, R I 1301/33). Žalobu, jíž se domáhal žalobce na žalovaném, by žalovaný byl uznán povinným odvolati obsah dopisu zaslaného žalovaným firmě E. a obviňujícího žalobce z krádeže, procesní soud prvé stolice zamítl. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc prvému soudu, by ji, vyčká je pravomoci, znovu projednal a rozhodl. Důvody: Napadený rozsudek zamítá žalobu domáhající se odvolání obsahu dopisu zaslaného prý žalovaným firmě E. a obviňujícího žalobce z krádeže, že nejde o rozšiřování ve smyslu § 1330 druhá věta obč. zák., zašle-li někdo dopis třetí osobě, v němž jsou tvrzení dotýkající se cti jiného způsobem v zákoně uvedeným. Soud odvolací nesdílí tento názor napadeného rozsudku. »Rozšiřováním« míní se sdělování neurčitému počtu lidí, proti tomu je širší pojem »sdělování«, které zahrnuje v sobě i sdělení jedinému člověku s podotknutím, by zpráva dále šířena nebyla. V § 1330 druhý odstavec, obč. zák. vyskytují se oba obraty. Ve větě první se mluví o rozšiřování, ve větě třetí o sdělování. Význam rozšiřování jest chápati ve smyslu rozšířeném. Tedy nejen sdělení, které se stane takovými prostředky, by je co největší počet lidí mohl vnímati, nýbrž i taková, která sice míří na jednotlivé lidi, ale jsou s to se dále rozšířiti (Sedláček, Obligační právo III 55). I když nelze pojem rozšiřování bráti tak široce, že zahrnuje povšechně i důvěrné sdělení jednotlivci, aniž předpokládá úmysl sdělení to učiniti přístupným širšímu kruhu (Ehrenzweig, Schuldverhältnisse 659), přece zahrnuje i sdělení, učiněné způsobem a prostředky, že se skutečnost sdělená stala známou většímu kruhu lidí (Klang, Komentar zum § 1330). Dopis, o který jde, byl adresován a zaslán firmě; tím již je dána možnost, že se dostane do rukou několika osobám, čímž se jeho obsah rozšíří. Žalobce také tvrdil, a nabídl důkaz o tom, že dopis vzbudil u firmy vzrušení. To by pak mohlo míti za následek i rozšíření obsahu. Prvý soud nezabýval se následkem svého právního názoru dále věcí a jest proto řízení dle názoru odvolacího soudu vadné podle § 496 čís. 3 c. ř. s.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Odvolací soud nepochybil po stránce právního posouzeni věci, spatřuje v jednání žalovaného, z kterého se žalobní návrh dovozuje, rozšiřování ve smyslu § 1330 druhý odstavec obč. zák. Stěžovatel poukazuje se v tomto směru na správné důvody napadeného usnesení, ke kterým se dodává, že pisatel dopisu, o nějž jde, podle jeho obsahu musel s tím počítati, že jeho sdělení vejde ve známost více osob, když obviňoval žalobce z trestného činu, totiž, že okrádal svého zaměstnavatele. Právo Žádati odvolání a jeho uveřejnění není podmíněno tím, že se rozšiřování, pokud se týče sdělení, stalo veřejně. To jest patrno z doslovu § 1330 odstavec druhý obč. zák., a z důvodové zprávy k tomuto místu zákona, jehož poslední věta má jen ten význam, že vylučuje za podmínek tam stanovených ručení sdělujícího, je-li sdělení proneseno neveřejně; není-li ručení sdělujícího podle tohoto místa zákona vyloučeno, může se na něm domáhati poškozený odvolání a jeho uveřejnění, přes to, že se sdělení stalo neveřejné.

Citace:

č. 13223. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 124-125.