Čís. 13322.

Vnucený pachtýř koncese jest jen oprávněn vykonávali osobní právo dlužníkovo na jeho koncesní listinu a živnostenský podnik si za tím účelem zaříditi.
Propachtování živnosti jakožto podniku opravňuje vnuceného pachtýře vykonávali živnost (podnik) dlužníka na místě něho takovým způsobem a v tom rozsahu, jak ji vykonával dlužník sám, a vnucený pachtýř může používali dlužníkových zařízení k tomu potřebných tak, jak jich dlužník sám používal, a není ani zapotřebí, aby vnucené propachtování dlužníkovy živnosti obsahovalo i výslovné propachtování dlužníkova zařízení používaného jím k provozu živnosti.
Okolnost, že dlužník provozuje živnost v najatých místnostech, není překážkou, aby výkonný orgán neodevzdal vnucenému pachtýři klíče od těchto místností. Tím neodevzdal v právním smyslu podle § 349 ex. ř. pachtýři místnosti k upotřebení, nýbrž uvedl ho jen v živnost v místnostech těch provozovanou, a jest na pachtýři, by se s pronajímatelem o používání místností dohodl, a pronajímatel jest oprávněn domáhali se pořadem práva svých práv proti pachtýři pro případný nedostatek práva pachtýře k používání místností dlužníkem najatých.
(Rozh. ze dne 24. února 1934, R II 40/34.)
Exekuční soud udělil příklep pro nucené propachtování koncese lékárnické, provozované dlužníkem v Ch. čís. 42, jakož i živnosti lékárnické na základě této koncese v Ch. čís. 42 provozované, se zařízením pro provoz této živnosti určeným, na základě dražebních podmínek schválených dne 22. května 1933, Mg. Ph. Františku J-ovi. Rekursní soud vyhověl rekursu dlužníka potud, že zrušil napadené usneseni ve slovech »se zařízením pro provoz této živnosti určeným«. Důvody: Podle dražebních podmínek exekučním soudem schválených, jest předmětem dražby nucené propachtováni koncese lékárnické, provozované stranou povinnou v Ch. čis. 42, jakož i živnosti podle této koncese provozované, nikoliv však fundus instruktus, k provozováni této živnosti sloužící. Nuceným propachtováním koncese a živnosti nebyla tedy dotčena nájemní práva dlužníkova, týkající se místnosti jim pronajatých v. domě čis. 42 v Ch. a zařízeni pro provoz k této živnosti potřebné a nutné, poněvadž ani tato nájemní práva, ani zařízeni pro provoz lékárnické živnosti, nebylo pojato do dražebních podmínek a v důsledku toho exekuční soud neprávem vydal usneseni v rozsahu, jak to učinil, pojav do usneseni stať »se zařízením pro provoz této živnosti určeným«. Exekuce propachtováním lékárnické koncese nezahrnuje v sobě oprávnění zabírati místnosti dlužníkovy, kde dosud živnost provozoval, nýbrž jen oprávnění pachtýře, jemuž příklep byl udělen, v Ch. lékárnickou živnost a koncesi provozovati a, uvedl-li výkonný orgán pachtýře do lékárnických místností dlužníkových, jemu od těchto místností odevzdal klíče, učinil tak neprávem. Pakliže pachtýř místností dlužníkových a zařízení v nich používá a v nich lékárnickou živnost provozuje, činí tak rovněž neprávem. Vždyť předmětem dražby v projednávaném případě bylo jen nucené propachtováni koncese a této živnosti podle této koncese provozované dlužníkem v Ch., tedy pouhé živnostenské oprávnění, nikoliv však používání místností dlužníkem najatých a provozování této koncese v nich se zařízením pro provoz této živnosti. Ta okolnost, že usnesením ze dne 22. února 1932 byla povolena exekuce mimo jiné i zákazem, že dlužník nesmí se zabavenou koncesí, živností a zařízením pro provoz této živnosti nějak nakládati, nerozšiřuje ještě práva pachtýřova, ano do dražebních podmínek propachtování zařízení lékárnického nebylo pojato.
Nejvyšší soud změnil napadené usnesení ve zrušující správně změňující části tak, že obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Koncese k provozování živnosti jest vázána na osobu (§ 19 živnost. řádu). Má proto vnucený pachtýř koncese (§ 340 ex. ř.) jen oprávnění vykonávati toto osobní právo dlužníkovo na jeho koncesní listinu a živnostenský podnik si za tím účelem zaříditi. Propachtováni živnosti samé, jakožto podniku opravňuje však vnuceného pachtýře vykonávati živnost (podnik) dlužníkovu na místě něho takovým způsobem a v tom rozsahu, jak ji vykonával dlužník sám, a může tudíž používati dlužníkových zařízení k tomu potřebných tak, jak jich dlužník sám používal, a není proto ani zapotřebí, by vnucené propachtováni živnosti (§ 340 ex. ř.) obsahovalo i výslovné propachtováni dlužníkova zařízení používaného jím k provozu živnosti, ano předpokladem provozu dlužníkovy živnosti pachtýřem jest právě použití i dlužníkových zařízení k tomu nutných a jest obsaženo již v pojmu propachtováni živnosti, nehledíc ani k tomu, že zabavujícím usnesením ze dne 22. února 1932 bylo dlužníku zakázáno, by i se zařízením pro provoz živnosti nijak nenakládal. Nevadí proto, že v dražebních podmínkách bylo předmětem dražby jen nucené propachtování koncese lékárnické a živnosti podle této koncese provozované. Není vadou, že výkonný orgán odevzdal vnucenému pachtýři klíče od místnosti, v níž dlužník živnost provozoval, ač dlužník měl místnosti jen v nájmu. Neboť tím neodevzdal v právním smyslu podle § 349 ex. ř. pachtýři místnosti k upotřebení, nýbrž uvedl ho jen v živnost v místnostech těch provozovanou a jest na pachtýři, aby se s pronajímatelem o používání místnosti dohodl, a pronajímatel jest oprávněn domáhati se pořadem práva svých práv proti pachtýři pro případný nedostatek práva pachtýře na používání místností najatých dlužníkem.

Citace:

č. 13322. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 274-276.