Čís. 13706.
Odklad exekuční dražby proti nezaměstnaným (zákon ze dne 22. února 1934, čís. 34 sb. z. a n.).
Úpadce jest oprávněn k návrhu na odklad exekuční dražby podle § 1 zákona a k rekursu proti zamítnutí tohoto návrhu.
Zákaz exekučního prodeje věcí, stanovený v odstavcích prvém a druhém § 1 zákona, nevztahuje se na věci náležejíci do konkursní podstaty v konkursním řízení, jež zůstalo podle § 1 odst. 3 cit. zákona nedotčeno.
(Rozh. ze dne 28. června 1934, R II 300/34.)
Dlužník, na jehož jmění byl vyhlášen úpadek, navrhl odklad nucené dražby nemovitosti, odůvodňuje to předpisem § 1 (2) zákona ze dne 22. února 1934, čís. 34 sb. z. a n. Soud prvé stolice návrh zamítl, rekursní soud zrušil napadené usnesení a uložil prvému soudu, by, vyčkaje pravomoci, řízení doplnil a znovu o dlužníkovu návrhu rozhodl.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Opadce je sice pokládali za oprávněna k návrhu na odklad exekuční dražby podle § 1 zák. č. 34/34 sb. z. a n. a k rekursu proti zamítnutí tohoto návrhu. To jest usuzovati ze samého zákona, který jest dán na ochranu nezaměstnaných, a proto nelze úpadci odpírati právo, by se ochrany té domáhal. S názorem rekursního soudu, že v souzeném případě jest odklad exekuční dražby podle § 1 odst. (2) zák. čís. 34/34 sb. z. a n. přípustný, nelze však souhlasili. Podle § 1 odst. (3) cit. zák. nemůže býti v době od 28. února 1934 do 31. prosince 1934 na návrh věřitele prohlášen úpadek. Na jmění dlužníka byl však úpadek prohlášen již dne 4. listopadu 1932, a to na jeho vlastní návrh. Netýká se tedy tohoto konkursního řízení ustanovení § 1 odst. (3) zák. čís. 34/34 sb. z. a n. Exekuce vnucenou dražbou úpadcova domu, povolená dne 22. března 1933, tedy za konkursního řízení, i když není zpeněžením podle § 121 konk. ř., jest přece jen zpeněžením části konkursní podstaty. Bez zpeněžení domu nemůže býti konkursní řízení skončeno a odložení exekuční dražby podle § 1 odst. (2) zák. čís. 34/34 sb. z. a n. znamenalo by ve skutečnosti odložení konkursního řízení. Vede-li se právem konkursní řízení, vede se právem i exekuce na úpadcův dům a nemůže býti odkládána podle § 1 odst. (2) zák. čís. 34/34 sb. z. a n. Účelem konkursního řízení jest zpeněžiti veškeré jmění úpadcovo, které podle § 3 konk. ř. náleží do konkursní podstaty, a nelze tedy z tohoto souborného zpeněžovacího řízení vyjímati věci, na něž současně vedou exekuce oddělní věřitelé exekučním prodejem. Odklad exekučního prodeje věcí náležejících do konkursní podstaty podle § 1 odst. (2) zák. čís. 34/34 sb. z. a n. jest s řízením konkursním neslučitelný, a když odstavec třetí § 1 zák. cit. ponechává nedotčený i v příčině osob nezaměstnaných konkurs, byl-li prohlášen již před účinností tohoto zákona, nebo byl-li prohlášen na návrh dlužníka, nemůže se zákaz exekučního prodeje věcí, stanovený v předchozích dvou odstavcích § 1, vztahovati na věci náležející do konkursní podstaty těchto dovolených konkursních řízení. Kdyby se i odklad exekuční dražby povolil, nemělo by to výsledku, poněvadž správce konkursní podstaty byl by podle § 117 konk. ř. povinen postarati se o zpeněžení domu podle § 121 konk. ř.