Čís. 13571.

Návrh na povolení exekuce zabavením a přikázáním k vybrání pohledávek čsl. státu za vymáhajícím věřitelem z titulu poplatku ze služebních a ze zaopatřovacích smluv zaměstnanců vymáhajícího věřitele. nevyhovuje předpisu § 54 čís. 3 ex. ř., není-li v něm uvedeno, zda a kterým zaměstnancům takové poplatky jsou předepsány a se jim srážejí.
V návrhu na povolení exekuce zabavením a přikázáním k vybrání pohledávek čsl. státu za vymáhajícím věřitelem z titulu srážek na daň důchodovou zaměstnanců vymáhajícího věřitele, jest majetková hodnota, na kterou se vede exekuce, s dostatečnou určitostí označena, uvedl-li vymáhající věřitel jména jednotlivých zaměstnanců a příslušné obvody berních správ.
Povolení exekuce zabavením a přikázáním k vybrání pohledávek čsl, státu za vymáhajícím věřitelem z titulu srážek na daň důchodovou, k nimž jest vymáhající věřitel povinen při výplatě služebních požitků svých zaměstnanců, může se státi i co do pohledávek státu, jež dosud nevznikly, jen když je již platně založena zákonnitá povinnost vymáhajícího věřitele k provedení srážek.
Při exekuci na pohledávky čsl. státu za vymáhajícím věřitelem z titulu daně činžovní a daně z obratu, jsou majetkové hodnoty, na které se vede exekuce, označeny s dostatečnou určitostí tím, že jsou uvedený jak budovy, z nichž se vybírá činže, tak i výkony, z nichž je platiti, daň z obratu.
K zabavení těchto daní do budoucnosti stačí, že je jejich právní důvod (zákonnitá povinnost vymáhajícího věřitele k placení těchto daní) již založen.
(Rozh. ze dne 25. května 1934, R I 489/34.)
Úrazová pojišťovna dělnická pro Čechy v Praze navrhla k vydobytí peněžité pohledávky proti československému státu povolení exekuce: 1. zabavením a přikázáním k vybrání pohledávky příslušející dlužníku proti vymáhající věřitelce, pokud se. týče jejím zaměstnancům v návrhu uvedeným z titulu srážek na daň důchodovou podle zákona čís. 70/1927 hlavy I. příslušejícího a v budoucnosti mu vznikajícího do výše plus minus 500000 Kč; 2. zabavením pohledávání povinné straně proti vymáhající věřitelce z titulu daně činžovní podle odd. II. hlavy V. zák. čís. 76/1927 sb. z. a n. za budovy čp. 1075 a 1117 v Praze II., příslušejícího a v budoucnosti vznikajícího do výše plus minus 500.000 Kč; 3. zabavením pohledávání povinné straně proti vymáhající věřitelce z titulu daně z obratu z domu čp. 1075 v Praze II. (ústřední topení a osob. výtah) podle zákona čís. 268/1923 v doslovů zák. čís. 246/1926, čís. 108/1930 a čís. 56/1932 sb. z. a n. příslušejícího a v budoucnosti vznikajícího do výše plus minus 500000 Kč; 4. zabavením pohledávání povinné straně proti vymáhající věřitelce z titulu poplatků ze služebních smluv podle zákona čís. 295/1921 sb. z. a n. příslušejícího a v budoucnosti vznikajícího do výše plus minus 500000 Kč; 5. zabavením pohledávání povinné straně proti vymáhající věřitelce z titulu poplatků ze zaopatřovacích smluv podle cís. nař. čís. 280/1915 ř. z. příslušejícího a v budoucnosti vznikajícího do výše plus minus 500000 Kč. Soud prvé stolice exekuci povolil, rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Pokud stížnost uplatňuje, že daňové pohledávky budoucně splatné nejsou kompensabilní s pohledávkami již splatnými, shledává rekursní soud, že z návrhu samého není vůbec vidno, které pohledávky daňové pokud se týče poplatkové straně povinné v době návrhu přišlu- sejí, tím méně, které jí již v budoucnosti vzniknou, neboť není u každého jednotlivého zaměstnance vymáhající strany jako nositele povinnosti daňové, pokud se týče poplatkové, konkrétně uvedeno, o jakou číselně určitou srážku a o jakou ciferně určitou daň, případně poplatek zde jde, a na základě kterého předpisu daňového (poplatkového), a postrádá proto exekuční návrh potřebné individualisace v příčině označení části majetku, na které exekuce vedena býti má, jak jest to ustanovením § 54 čís. 3 ex. ř. předepsáno.
Nejvyšší soud vyhověl do volacímu rekursu vymáhající věřitelky potud, že obnovil usnesení prvého soudu, pokud jím byla povolena exekuce zabavením a přikázáním k vybrání pohledávání povinné straně proti straně vymáhající, resp. její zaměstnancům z titulu srážek na daň důchodovou [odstavec A) usnesení prvého soudu] a pohledávání povinné straně proti vymáhající věřitelce z titulu daně činžovní [odstavec B)] a daně z obratu [odstavec C)] příslušejícího a v budoucnosti vznikajícího do výše 500000 Kč, jinak dovolacímu rekursu nevyhověl.
Důvody:
Názoru rekursního soudu, že exekuční návrh postrádá proti předpisu § 54 čís. 3 ex. ř. potřebné individualisace co do označení částí majetku, na které exekuce vedena býti má, lze přisvědčiti jen, pokud jde o exekuci zabavením a přikázáním k vybrání pohledávání povinné straně proti vymáhající věřitelce z titulu poplatku ze služebních a ze zaopatřovacích smluv. Vymáhající věřitelka neuvádí, zda a kterým zřízencům takové poplatky jsou předepsány a se jim sráží, a nelze z obsahu exekuční žádosti usuzovati, že má na mysli zřízence v odstavci 1 jmenované. Jinak se má věc, pokud jde ó ostatní pohledávání povinné strany proti vymáhající věřitelce, o jejichž zabavení a přikázání k vybrání tato žádá. Podle zákona ze dne 15. června 1927 čís. 76 sb. z. a n., jehož předpisu se vymáhající věřitelka dovolává, jest vymáhající věřitelka povinna, při výplatě služebních požitků ze služebního poměru vyplývajících a v § 11 odst. (1) až (3) uvedených srážeti daňové částky v §§ 30 a 36 podrobně vyznačené. Pokud jde o pohledávání z titulu srážek na daň důchodovou podle uvedeného zákona hlavy I. jest majetková hodnota, na kterou se vede exekuce, s dostatečnou určitostí označena, uvádí-li vymáhající věřitelka jména jednotlivých zaměstnanců a příslušné obvody berních správ. Této určitosti nepozbývá dotyčná část exekuční žádosti tím, že dotyčné pohledávání uvádí vymáhající věřitelka jako příslušející povinné straně proti ní, pokud se týče její zaměstnancům, neboť podle § 43 uvedeného zákona ručí vymáhající věřitelka státu za správné provedení a včasné odvedení srážek (§§ 30, 36 a 41) podle ustanovení § 264 čís. 3. Nejvyšší soud vyslovil a obšírněji vyložil v rozhodnutí čís. 10587 sb. n. s., že jsou zabavitelné i pohledávky, jež mají nebo mohou vzniknouti z právního poměru co do právních podmětů, t. j. co do oprávněnosti a závaznosti, jakož i co do svého právního důvodu platně již založeného, ale dosud nevznikly, protože nebyl ještě uskutečněn některý skutkový předpoklad, na němž jest jejich vznik podle zákona závislý. O takový poměr jde i v souzeném případě, neboť jest zákonnou povinností každého příjemce služebních požitků, dosahuji-li urči- tou výši, platiti z nich důchodovou daň (§ 1 cit. zák.) a řádně vykonanou srážkou daně podle § 33 odst. (1) a (2) po případě vyměřením daně podle § 33 odstavce (1) a (2) jest daňové povinnosti učiněno zadost [§ 32 odstavec (1)].
Pokud jde o pohledávání z titulu daně činžovní a daně z obratu, jsou i tyto majetkové hodnoty, na které se vede exekuce, označeny s dostatečnou určitostí tím, že jsou uvedeny jak budovy, z nichž se vybírá činže, tak i výkony (ústřední topení a výtah), z nichž jest platiti daň z obratu. Co do zabavitelnosti těchto daní do budoucnosti poukazuje se na shora uvedené důvody, neboť i tu jde o právní důvod platně již založený (zákonnitá povinnost vymáhající věřitelky ku placení dotyčných daní, kterou uznává).

Citace:

Čís. 13571.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 615-618.