Čís. 13326.

Zásada § 1304 obč. zák. o spoluvíně na poškození platí i při náhradě škod horních.
Předpis § 106 horn. zák. nedopadá, šlo-li jen nejvýše o přestavbu původního domu vystavěného před propůjčením dolového pole, ne-li jen o podstatnější jeho změnu. V takovém případě může okolnost, že nebylo žádáno o stavební povolení ku přestavbě, míti v zápětí jen potrestání stavebníka podle § 128 stav. řádu pro Čechy.
(Rozh. ze dne 1. března 1934, Rv I 1145/32.)
Žalobní nárok majitelky domu proti důlnímu podnikateli na náhradu škody byl uznán důvodem po právu soudy všech tří stolic. Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Nižší soudy zjistily, že příčinou poškození domu žalobkyně je výhradně dolování žalovaného. Ježto tudíž je zjištěno, že žalovaný poškodil dolováním dům žalobkyně, ručí podle ustálené judikatury nejvyššího soudu po rozumu § 364 a) obč. zák. za skutečnou škodu žalobkyni způsobenou bez ohledu na to, zda ho stíhá zaviněni, čili nic. Věci žalobkyně bylo jen, by prokázala, že je tu příčinná souvislost mezi dolováním žalovaného a vzešlou ji škodou. Důkaz ten se ji zdařil. Zaviněni, a to zlý úmysl nebo hrubou nedbalost třeba prokazovati jen, uplatňuje-li se náhrada ušlého zisku (srov. rozh. čís. 4677 sb. n. s.). Dovolateli jest přisvědčiti, že zásada § 1504 obč. zák. o spoluzavinění poškozeni platí i v případech náhrady škod horních. Než spoluzavinění žalobkyně vyloučily právem nižší soudy. Ze zjištěni nižších soudů plyne, že v roce 1923 nešlo po rozumu § 27 stavebního řádu pro Čechy z 8. ledna 1889 čís. 5 z. z. o novostavbu, nýbrž nanejvýše o přestavbu původního domu žalobkyně před propůjčením dolového pole vystavěného, ne-li jen o podstatnější jeho změnu. Nedopadá zde proto ustanoveni § 106 hor. zák., jež předpokládá, že šlo o stavbu budovy, která byla zřízena bez úředního povoleni po propůjčeni dolového pole. Je proto lhostejno, že žalobkyně nežádala o stavební povoleni k uvedené přestavbě, neboť okolnost ta by mohla míti v zápětí jen potrestáni žalobkyně podle § 128 stav. řádu pro Čechy, ale nic vice.

Citace:

č. 13326. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 278-279.