Čís. 13532.

Záznam zástavního práva pro převodní poplatek nemá v zápětí, že promlčení převodního poplatku zůstává přerušeno, pokud záznam nebyl podle § 45 knih. zák. vymazán.
(Rozh. ze dne 12. května 1934, R I 455/34.)
Rozvrhuje nejvyšší podání za exekučně prodanou nemovitost přikázal soud prvé stolice eráru převodní poplatek v přednostním pořadí. Rekursní soud změnil napadené usnesení v ten rozum, že nepřikázal eráru v přednostním pořadí převodní poplatek. Důvody: Stížnost jest oprávněná, neboť z exekučního spisu se zjišťuje, že platební rozkaz o převodním poplatku byl vydán dne 7. prosince 1927, že dne 20. února 1928 pro tento poplatek bylo zaznamenáno právo zástavní a že dne 10. srpna 1931 k spravení záznamu byl vykonán vklad zástavního práva. Převodní poplatek požívá sice podle § 72 popl. zák. ze dne 9. února 1850 čís. 50 ř. zák. přednostního práva zástavního, toto však se promlčí podle § 14 nař. min. fin. ze dne 3. května 1850 čís. 18 ř. zák. (viz čl. III uvoz. zák. k ex. ř.) ve třech letech ode dne, kdy poplatek podle platebního rozkazu měl býti zapraven. Toto promlčení přerušuje se jen, bylo-li použito zákonných donucovacích prostředků k vymáhání poplatku. Záznam stal se dne 20. února 1928 a tímto dnem začala běžeti nová tříletá promlčecí lhůta, t. j. až do 20. února 1931, vklad zástavního práva byl vykonán teprve dne 10. srpna 1931, takže toto zástavní právo pozbylo výsadního pořadí a požívá nyní jen běžného knihovního pořadí (rozh. čís. 5314, 9314 sb. n. s.).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Podle zákonných předpisů v napadeném usnesení uvedených přerušuje se promlčeni přednostního práva pro poplatky z majetkového převodu, užije-li se zákonných prostředků k vymáhání poplatku. Takovým prostředkem jest i zajištění erárních pohledávek záznamem zástavního práva (viz rozhodnutí čís. 6123, 7999 sb. n. s.). Podle § 38 písm. c) knih. zák. nepotřeboval záznam spravení a zajištění převodního poplatku stalo se účinným knihovním jeho zápisem, takže tímto dnem začala běžeti nová promlčecí lhůta pro přednostní právo, která skončila se dnem 20. února 1931. Nelze proto, přisuzovati takovému záznamu výjimečný právní účinek v tom smyslu, jak činí stěžovatelé, že promlčení zůstává přerušeno po dobu, pokud záznam nebyl podle § 45 knih. zák. vymazán.

Citace:

Čís. 13532.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 567-568.