Čís. 13678.
Rok k jednání o rozvrhu nejvyššího podání může býti nařízen i před úplným zapravením nejvyššího podání.
Ani okolnost, že byl podán návrh na zahájení opětné dražby není podle zákona překážkou nařízení rozvrhového roku.
Nenapadá-li stěžovatel právní názor rekursního soudu, že nebyl oprávněn k rekursu podle §§ 213, 234 ex. ř., nelze se obírati jeho dovolacím rekursem po věcné stránce.
(Rozh. ze dne 27. června 1934, R I 523/34.)
Usnesení prvého soudu, jímž bylo rozvrženo dání za exekučně vydraženou nemovitost, rekursní soud potvrdil, nevyhověv rekursu dlužníka.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Jest přisvědčiti právnímu názoru rekursního soudu, že rok k jednání o rozvrhu nejvyššího podání může býti nařízen podle § 209 ex. ř. i před úplným zapravením nejvyššího podání, jakž vyplývá ze slova »nejpozději«. Jest proto mylný názor stěžovatelův, že musí býti vyčkáno splnění dražebních podmínek. Ani tvrzení stěžovatelovo, že vydražitel nesplnil dražební podmínky, ani okolnost, že stěžovatel podal návrh na zahájení opětné dražby, nebyly podle zákona překážkou nařízení rozvrhového roku.
Pokud se dovolací rekurs týče přikázání 18280 Kč bernímu úřadu v K. a zbytku nejvyššího podání vymáhajícímu věřiteli, nenapadá stěžovatel právní názor rekursního soudu, že nebyl oprávněn k rekursu podle §§ 213 a 234 ex. ř., a nelze se proto obírati dovolacím rekursem po věcné stránce.