Č. 11243.

Církevní věci: Podle právních norem, platných na Slov. a Podk. Rusi, není aut. orth. isr. náboženská obec procesní stranou v řízení o žádosti spolku »Machsiké Tora« za stavebně policejní povolení ke stavbě nové modlitebny a není tudíž ani legitimována ke stížnosti na nss proti udělení takového povolení.
(Nález ze dne 28. dubna 1934 č. 14981/33.)
Věc: Samuel B. v I. v zastoupení aut. orth. israel. náboženské obce v I. proti zemskému úřadu v Užhorodě o stavbu modlitebny spolku Machsiké Tóra v I. Výrok: Stížnost se odmítá pro nepřípustnost.
Důvody: K žádosti modlitebního spolku »Machsiké Tora« v I. ze 4. července 1930 povolil okr. úřad v Iršavě po předchozím komis. řízení výměrem z 18. července 1930 uvedenému spolku za určitých podmínek, rázu hlavně technického, stavbu nové modlitebny na místě stávající modlitebny staré, prohlášené úředně za nezpůsobilou. Povolení toto vydáno bylo na základě § 2 stanov žádajícího spolku, schválených zem. úřadem v Užhorodě pod č. 32448/IV ai 1930 a s odkazem na župní nař. stav. B 7766 z r. 1899 § 15, resp. statutu č. 1885.
Odvolání podané do tohoto výměru autonomní orth. žid. nábož. obcí v I. zamítl žal. úřad nař. rozhodnutím jako neodůvodněné a napadený výměr okr. úřadu potvrdil z důvodů v něm uvedených. Při tom stanovil, že stavba modlitebny má býti provedena přesně podle plánů zhotovených dodatečně arch. Jindřichem H. a zem. úřadem schválených.
Maje uvažovati o stížnosti, podané do tohoto rozhodnutí předsedou autonomní orthodoxní israelské náboženské obce v I. v zastoupení obce té, zabýval se nss nejprve otázkou, zdali jmenovaná israelská náboženská obec jest k této stížnosti legitimována. Otázku tu zkoumá nss z úřední povinnosti, a to neodvisle od toho, zda snad žal. úřad, rozhodnuv o odvolání st-lčině, mlčky tak israelské náboženské obci v I. legitimaci k odvolání přiznal.
Podle § 2 zákona o ss jest nss povolán poskytnouti právní ochranu proti porušení subj. práv strany. Pro takové porušení může tedy rušiti rozhodnutí stížností u něho napadnuté jedině tenkráte, jestliže zájem, jehož porušení strana tvrdí a jehož ochrany se před nss-em dovolává, lze kvalifikovati jako subjektivní právo st-lovo.
Jak z původní žádosti spolku »Machsiké Tora« ze 4. července 1930, tak i z rozhodnutí I. a II. stolice, zejména pak z předpisu úřadem dovolaného, plyne, že v daném případě šlo o povolení ke stavbě a že žádající spolek obracel se k úřadům stavebně policejním, které také jako takové vystupovaly. Šlo tu tedy o řízení stavební a tu nelze s hlediska právních norem na Slov. a Podk. Rusi platných nalézti ustanovení, jež by přímo nebo třeba jen nepřímo poskytovalo israelské náboženské obci v I. v řízení za povolení ke stavbě spolkem »Machsiké Tora« postavení strany s právem jakýchkoliv námitek ve příčině této ryze stavební věci.
Podle stavebního statutu župy Berehovské, schváleného uh. min. vnitra z 10. března 1913 č. 9776/13-VI a), vydaného pod č. prot. 197/ 4166/1912, jsou v řízení za povolení stavby stranami jen žadatel a dále sousedé a zájemci vyzbrojení právem odvolacím s hlediska stavebně- policejního (srov. zejména §§ 13, 14 a 15 cit. statutu). Námitky dnešní stížnosti, ba ani námitky odvolání nejsou pak také toho druhu, aby je bylo lze řaditi mezi námitky, domáhající se ochrany »zájmů sousedů« ve smyslu práva stavebního, účinně hajitelného. I když se pak přihlédne ke stanovám orthodoxní israelské náboženské obce z 19. března 1927, schváleným výměrem civilní správy Podk. Rusi v Užhorodě z 10. března 1928 č. 18708, nelze z jejich ustanovení (srov. zejména §§ 35, 56 a 57) vyčísti nic, co by této obci poskytovalo postavení strany v řízení za povolení ke stavbě modlitebny spolkem »Machsiké Tora« ve smyslu uvedeného předpisu stavebního, zde jedině směrodatného; stejně je tomu tak i u stanov (srov. §§ 2 a 3) israelského spolku »Machsiké Tora«, přijatých generálním shromážděním spolkovým dne 31. prosince 1929.
Zdůrazňuje se znovu, že v daném případě šlo o povolení stavby v řízení stavebním a proto jedině předpisy stavební jsou zde směrodatné; otázka, jaké kultové předpisy by zde přicházely v úvahu s hlediska poměru mezi náboženskou obcí a náboženským spolkem, a jaké důsledky jeví se v tomto směru, jest otázkou jinou, jejíž řešení nemá však vlivu při povolení udělovaném úřadem stavebně-policejním.
Z těchto důvodů bylo proto stížnost pro nedostatek legitimace k jejímu podání odmítnouti pro nepřípustnost.

Citace:

č. 11243. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 935-936.