Č. 11087.Obecní dávky: * U budov, u kterých se podle § 1 odst. 2 pravidel pro obecní dávku z nájemného, upravených podle čl. VI. vl. nař. č. 15/1928 Sb., béře za základ pro vyměření dávky nájemné nebo nájemní hodnota, jež byla základem daně činžovní na rok 1927, odčítají se položky, vyloučené z celkového nájemného (nájemní hodnoty) při vyměření daně činžovní na tento rok.(Nález ze dne 22. února 1934 č. 3566.)Prejudikatura: Boh. A 10858/33.Věc: Markéta G. v P. proti zemskému úřadu v Praze o obecní dávky.Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.Důvody: St-lce byly z jejího domu č. p. . . . v Praze na rok 1929 předepsány dávky z nájemného (dávka z nájemného, všeobecné vodné a poplatek za užívání obecních stok). Odvolání st-lky uplatňující, že základ pro vyměření dávek má při objektech VII1.-XI. býti snížen o 70%, a že u objektu III.-XI. má býti přihlíženo k nájemnému, jež je základem daně činžovní za rok 1927, bylo rozhodnutím sboru hl. města Prahy pro vyřizování stížností vyhověno, pokud jde o předpis z objektu III.-XI., v tom smyslu, že má býti přihlíženo při výpočtu dávky k činži a srážkám na rok 1927. Další odvolání bylo nař. rozhodnutím zamítnuto v podstatě z důvodu, že podle úmyslu pravidel má býti stejně jako ohledně činže, tak i ohledně srážek hleděno k roku 1927.O stížnosti na toto rozhodnutí podané uvážil nss:Stížnost uplatňuje, že při výpočtu dávek za rok 1929 bylo přihlížeti k srážkám za rok 1929 a nikoliv za rok 1927. Nss neshledal tuto námitku důvodnou.V daném případě není sporno, že jde o budovu, pro kterou bylouděleno úřední povolení stavební před 28. lednem 1917.Podle § 5 odst. 3 pravidel o vybírání obecní dávky z nájemného (nájemní hodnoty), všeobecného vodného a poplatku za používání obecních stok v hlavním městě Praze, schválených vládou usnesením z 28. prosince 1928 a platných od 1. ledna 1929 do 31. prosince 1932, (shodného s § 1 odst. 2 vzorových pravidel o dávce z nájemného ve znění čl. VI. vl. nař. č. 15/1928 Sb.), jest základem pro vyměření těchto dávek nájemné nebo nájemní hodnota, která jest základem daně činžovní na rok 1927, po odečtení položek z celkového nájemného nebo nájemní hodnoty při vyměření daně činžovní vyloučených. Tím měla těmto domům býti poskytnuta výhoda v tom smyslu, že jest základem dávky z nájemného nájemné (nájemní hodnota), jež jest základem daně činžovní na rok 1927, pokud je nižší než nájemné (nájemní hodnota) roku, za který se dávka vyměřuje (§ 5 odst. 2 pravidel; Boh. A 10858/33).Z toho, že základem pro vyměření obecní dávky z nájemného jest v takovém případě základna daně činžovní na rok 1927, plyne, že při odečtení položek z celkového nájemného nebo nájemní hodnoty vylou- čených (§ 151 zák. č. 76/27 Sb.) může býti hleděno jen k položkám, které z tohoto titulu byly odečteny při vyměření daně činžovní na rok 1927. Pravidla nepodávají podkladu pro to, že chtěla poplatníku přiznati vedle výhody nižší činže (nájemní hodnoty) z roku 1927 ještě také větší srážky vypočtené z vyšší činže z roku, pro který se dávka vyměřuje.Správně zamítl tedy žal. úřad odvolání, pokud se domáhalo toho, aby při vyměřování zmíněných dávek bylo přihlíženo při činži za rok 1927 k odečitatelným položkám z roku 1929.St-lka uplatňuje dále jako vadu řízení, že nebylo vyřízeno její odvolání týkající se »ostatních« objektů.Nss shledal tuto námitku důvodnou. — — — —