Č. 11284.

Samospráva obecní: Dozorčí úřad, který obecní rozpočet neschválil, ale vrátil obci k novému usnesení, nemůže současně schváliti výši obecních přirážek, tím méně zvýšiti přirážky obcí usnesené.
(Nález ze dne 18. května 1934 č. 11528/32.)
Věc: Obec K. proti zemskému výboru v Praze o obecní rozpočet.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud jím byla zvýšena obecní přirážka k dani činžovní na 200%, zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Obecní zastupitelstvo v K. schválilo ve schůzi z 31. října 1931 obecní rozpočet na rok 1932 a usneslo se vybírati 69%ní přirážku k dani činžovní a 300% ní přirážku k ostatními přímým daním, přirážkám podléhajícím.
Zem. výbor v Praze, pojednav o žádosti obce K, za povolení obecních přirážek a poskytnutí příspěvku podle § 11 zák. č. 77/1927 Sb. ve znění zák. č. 169/1930 Sb., usnesl se neschváliti rozpočet, poněvadž vykazuje značný schodek a »ježto o žádosti obce za příspěvek podle § 11 shora cit. zák., jímž by schodek ten měl býti uhražen, bude lze rozhodnouti až po uplynutí lhůty povolené obcím pro podání žádosti o příspěvek, takže prozatím není známo, zda příspěvek bude obci vůbec povolen a v kladném případě jaká bude jeho výše. Jde tu tedy prozatím o rozpočet, který nemá rovnováhy a podle něhož tedy řádně hospodařiti není možno. Věcí obce tedy bude, aby rozpočet řádný znovu projednala se zřetelem k tomu, aby obmezením rozpočtové potřeby a zvýšením úhrady — zejména zavedením nových dávek a poplatků, resp. zvýšením sazeb dávek a poplatků již zavedených — bylo dosaženo rozpočtové rovnováhy. Bude-li obci povolen zemský příspěvek, o čemž obec bude vyrozuměna dodatečně, budiž v úhradě počítáno i s tímto příspěvkem. Povoluje se, aby vybírána byla 200%ní obecní přirážka k dani činžovní a 200%ní obecní přirážka k ostatním daním přímým v obci K. na rok 1932 předepsaným, pokud přirážkám obecním podléhají. Přirážka v sazbě vyšší, než za jakou obec žádala, byla povolena na základě ustanovení § 3 odst. 3 zák. č. 77/1927 (169/30) Sb., poněvadž finanční stav obce nutně vyžaduje, aby bylo využito přípustného maxima limitu přirážkového. Výnos těchto přirážek lze použiti pouze k úhradě plnění spočívajících na zákoně nebo jiném právním titulu.«
Stížnost obce K. vytýká, že přirážka k dani činžovní byla zvýšena a tím rozhodováno o výši této přirážky dříve, než rozpočet obci vrácený byl definitivně upraven. Nss shledal stížnost důvodnou.
Žal. úřad opřel svůj výrok, pokud jde o zvýšení přirážky k dani činžovní, o odst. 3 § 3 zák. č. 77/1927, resp. 169/1930 Sb. Podle tohoto ustanovení zahrnuje právo vlády, pokud se týče úřadu, v odst. 1 uvedeného (t. j. úřadu povolujícího přirážky a schvalujícího rozpočet), povoliti přirážky ve výměře usnesené, v sobě též právo stanoviti přirážky výměrou nižší nebo vyšší až do meze podle § 1 přípustné. Toto právo zvýšiti neb snížiti přirážky obecním zastupitelstvem usnesené je tudíž ad- nexem práva povoliti přirážky podle odst. 1 a může býti vykonáno jen když úřad vůbec má právo tyto přirážky povoliti.
Podle odst. 1 § 3 povoluje vyšší obecní přirážky než 150%ní a schvaluje rozpočet zemský neb okresní výbor. Z toho ustanovení je patrno, že právo povoliti přirážky je úzce spojeno s právem schváliti rozpočet tak, že právo povoliti přirážky nemůže býti vykonáno, neschvaluje-li se také rozpočet. To vyplývá ostatně i s povahy věci samé. Přirážkou má býti kryt rozpočtový schodek (§ 24 zák. č. 329/21 Sb.); dokud výše schodku není známa, nelze učiniti konečného rozhodnutí o výši přirážky.
Když tedy v daném případě žal. úřad obecní rozpočet neschválil, nýbrž vrátil jej obci k novému usnášení, nemohl současně stanoviti definitivně výši obecní přirážky a tím méně zvýšiti obcí usnesenou přirážku k dani činžovní. Je tudíž nař. rozhodnutí nezákonné, pokud zvýšilo obecní přirážky daně činžovní na 200%.

Citace:

Č. 11284.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 1042-1043.