Č. 11300.

Pozemková reforma. — Řízení před nss-em: * Platební příkaz vydaný stpú-em podle § 8 zák. č. 93/31 Sb. není konečným rozhodnutím podle § 5 zák. o ss.
(Nález ze dne 23. května 1934 č. 10428.)
Věc: Manželé Josef a Emilie Ž. v Ch. (adv. Dr. Jiří Korent z Prahy) proti státnímu pozemkovému úřadu o nedoplatek přídělové ceny.
Výrok: Stížnost se odmítá pro nepřípustnost.
Důvody: Stpú vydal st-lům platební rozkaz z 27. srpna 1932 tohoto znění: »Stpú vyměřil Vám podle § 23 zák. příd. a § 77 zák. náhr. po provedení přídělového řízení cenu za přidělené Vám nemovitosti od velkostatku K. částkou 16405 Kč, která s přibylými 5% úroky, od. 1. listopadu 1931 se 4% úroky, od 18. listopadu 1924 do 30. září 1932 ve výši 1786 Kč činí celkem 18191 Kč. Na tuto přídělovou cenu celkem jste uplatili 16405 Kč. Stpú Vám přikazuje podle § 8 zák. č. 93/31 Sb., abyste rukou společnou a nerozdílnou zaplatili pod exekucí přídělovou cenu v jejím zbytku 1786 Kč do 30 dnů ode dne doručení tohoto platebního rozkazu, a nezaplatíte-li v určené lhůtě, kromě toho z této částky ode dne 1. října 1932 6% úrok z prodlení. Proti tomuto platebnímu rozkazu lze podati v téže lhůtě písemný rozklad ke stpú-u. Podání rozkladu má odkládací účinek.«
Maje rozhodovati o stížnosti do tohoto platebního rozkazu podané, musel nss, hledě ke své zákonné kompetenci, z moci úřední, i k námitce odvodního spisu žal. úřadu především zkoumati, byla-li věc v pořadu administrativním vyřízena (§ 5 zák. o ss).
Předmětem stížnosti je platební příkaz stpú-u, vydaný podle § 8 zák. č. 93/31 Sb. Podle 2. věty cit. § 8 lze ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení platebního příkazu podati do něho stpú-u písemný rozklad, a má podání tohoto rozkladu podle 3. věty účinek odkladný. Tímto předpisem byl stanoven řádný opravný prostředek, mající umožniti, aby byla v řízení správním vyřešena otázka věcné správnosti obnosu straně platebním příkazem ku placení předepsaného. Názoru tomu nebrání, že zákon opravný prostředek ten pojmenoval »rozkladem«, jímž v řízení správním zpravidla označují se žádosti za opětné přezkoumání rozhodnutí úřadem rozhodnutí vydavším, nemající charakteru řádných prostředků opravných. Zákon užívá označení toho patrně proto, že běží o opravný prostředek z opatření stpú-u, nemajícího nad sebou úřadu hierarchicky postaveného, o němž má opět stpú rozhodnouti. Takové prostředky opravné znají i jiné obory zákonodárství správního (na př. § 151 odst. 4 zák. č. 103/26 Sb., nebo § 39 odst. 3 služ. pragm.; srov. k tomu Boh. A 9669/32).
Není tedy platební příkaz vydaný stpú-em konečným rozhodnutím podle § 5 zák. o ss. Žal. úřad v platebním příkaze st-le o podání opravného prostředku řádně poučil. St-l však přes to tohoto opravného prostředku nepodal, nýbrž podal na platební příkaz ten, jenž není rozhod- nutím či opatřením konečným, nevyčerpav tedy přípustné opravné prostředky řízení správního, přímo stížnost u nss-u.
Bylo proto stížnost tu odmítnouti podle § 5 zák. o ss, aniž se mohl nss zabývati otázkou, byla-li by stížnost přípustná s hlediska § 3 a) zák. o ss a § 105 úst. listiny.

Citace:

Č. 11300.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 1090-1091.