— Čís. 9801 —
503
Čís. 9801.
Zůstalo-li několik ze simultánně zavazených knihovních vložek nevydraženo, může sice zadnější oprávněný požadovali vklad náhradního nároku v kterékoliv nevydražené spoluzavázané vložce, nikoliv však co do celé výše náhradního nároku, nýbrž v každé vložce jen podle poměru vytčeného v druhém odstavci § 222 ex. ř.
(Rozh. ze dne 5. dubna 1930, R I 143/30.) — Čís. 9801—
Ze simultánně zavazených nemovitostí byly v dražbě prodány jen nemovitosti zapsané ve vložce čís. 44, nevydraženy zůstaly nemovitosti zapsané ve vložkách čís. 34 a 159. K návrhu vymáhajícího věřitele, úvěrního ústavu, určil soud prvé stolice jeho náhradní nárok na nemovitostech zapsaných ve vložce čís. 159 na 18473 Kč. K rekursu knihovních věřitelů určil rekursni soud náhradní nárok vymáhajícího věřitele na nemovitostech zapsaných ve vložce čís. 159, na 8268 Kč. Důvody: Při roku o rozvrhu dne 22. září 1928 navrhla vymáhající strana ve smyslu § 222 čtvrtý odstavec ex. ř. zajištění a vklad náhradního nároku ohledně nemovitosti čís. 159. V usnesení o tomto návrhu první soudce stanovil, pokud se týče zjistil, že spoluzavázané nemovitosti ve vložce 34 mají k poměrnému uspokojení pohledávky československého eráru, zastoupenému berním úřadem T., ve výši 425019 Kč 30 h přispěti částkou 213315 Kč 80 h, vložka čís. 44 částkou 30704 KČ 90 h a vložka 159 částkou 180999 Kč 60 h vzhledem k tomu, že zjištěné ceny odhadní činí při vložce 34521600 Kč, při vložce 4475075 KČ 12 h, a při vložce 159442557 Kč 60 h. Poněvadž za podmínek takovéhoto poměrného uspokojení vymáhající strana byla by dosáhla z vydražené vložky čís. 44 uspokojení částkou 37490 Kč 54 h na místo pouze částku 19016 Kč 64 h, tedy méně o částku 18473 Kč 90 h, přísluší vymáhající straně ve smyslu § 222 odstavec třetí a čtvrtý ex. ř. náhradní nárok ode dne příklepu ve smyslu dražebních podmínek 6% zúročitelný ve výší 1.473 Kč 90 h. Vzhledem k tomu jest tento náhradní nárok podle ustanovení § 222 odstavec třetí a čtvrtý ex. ř. rozděliti na vydražené, spolu zavázané nemovitosti a v pořadí pohledávky, jež v projednávaném případě byla částečně zaplacena, a kterou současně jest do té výše vymazati, totiž pohledávky částečně uspokojeného československého státu jakožto simultánního zástavního věřitele. V rámci návrhu vymáhající strany měl soudce tento náhradní nárok stanoviti jen ohledně vložky čís. 159 a tam jej vložiti. Z nemovitostí nevydražených připadá na vložku čís. 34 poměrný podíl z úhrnného náhradního nároku 18473 Kč 90 h částka 10205 Kč 75 h, na vložku čís. 159 poměrný podíl náhradního nároku v částce 8268 Kč 15 h.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu vymáhajícího věřitele.
Důvody:
Rekurent má pravdu jen v tom, že zadnější oprávněný může požadovati vklad náhradního nároku v kterékoli nevydražené vložce spolu zavázané. Z toho však neplyne, že by mohl toho dosáhnouti co do celé částky, kterou představuje jeho náihradní nárok, a ne jen co do poměru částky § 222 ex. ř., jak usoudil rekursní soud. Podle § 222 druhý odstavec ex. ř. mají jednotlivé rozdělovači podstaty přispěti k uspokojení pohledávky poměrnou částkou tam blíže určenou. Čtvrtý odstavec tohoto § má na mysli případ, že dražbou nebyly prodány všecky nemovitosti spolu zavázané. Tu musí se následující oprávněný spokojiti nárokem na náhradu, ale také jen ve výši, jež připadá na každou vložku podle poměru vytčeného v druhém odstavci a přizpůsobeného v čtvrtém odstavci obdobnému případu. Uspokojeni děje se jiným způsobem, ale též jen poměrně. Rekurent byl zajisté oprávněn žádati stanovení a vklad náhradního nároku jen co do vložky čís. 159, ale může se tak státi jen co do částky, připadající podle § 222 odstavec druhý až čtvrtý ex. ř. na tuto vložku, a jí jest nesporně částka 8268 Kč 15 h. Rekurent není tu zástavním věřitelem ve smyslu § 15 druhý odstavec knih. zák., aniž vstupuje na jeho místo, nýbrž jest oprávněným jen podle § 222 ex. ř. a oprávnění jeho nelze rozšiřovati dále, než jak jest vymezeno tímto zákonným předpisem.