Čís. 9513.

Prozatímní opatření podle § 382 čís. 8 ex. ř.
Má-li manželka nárok na oddělené bydliště, jest manžel povinen poskytovati jí slušné výživné v penězích až do pravoplatného rozhodnutí sporu o rozvod i tehdy, když jí přičítá zavinění na rozvodu.
V řízení o prozatímních opatřeních jsou nepřípustné novoty v opravném řízení.
(Rozh. ze dne 10. ledna 1930, R I 1010/29.) Návrhu manželky, by jí bylo povoleno prozatímní bydliště a manželi uloženo, platiti jí za sporu o rozvod manželství od stolu a lože výživné, soud prvé stolice vyhověl, rekursní soud návrh zamítl. Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu, a vzav za osvědčeno, že manžel s manželkou zle nakládal, uvedl dále v
důvodech:
Má-li manželka nárok na oddělené bydliště, jest manžel povinen poskytovati jí slušné výživné v penězích až do pravoplatného rozhodnutí sporu, to i tehdy, kdyby jí přičítal zavinění na rozvodu, a nebylo proto ani třeba vyslýchati přezvědné osoby o tom, zda a jaký poměr měla žalobkyně s Františkem G-em. Co do výše přisouzeného výživného je nesporno, že žalovaný má týdenní výdělek 284 Kč, tedy měsíčně téměř 1200 Kč, nikoli jen 1136 Kč, jelikož měsíc nemá jen 28 dní, a nelze proto říci, že 180 Kč měsíčně neodpovídá zákonu a věci, i když jest se žalovanému starati ještě o tři nezletilé děti. Žalovaný ve svém rekursu na důkaz toho, že žalobkyni neohrožoval, tvrdil, že se za tím k němu navrátila, ale to jest skutek nový, k němuž nelze hleděti v opravném řízení (dobrozdání bývalého nejvyššího soudu vídeňského k § 520 c. ř. s., bod 3). Je-li to pravdou, může odpůrce postupovati podle § 399 prvý odstavec čís. 2 ex. ř.

Citace:

Čís. 9581. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 162-163.