Čís. 9549.

Bylo-li v pachtovní smlouvě pachtýři, akciové společnosti, zakázáno, by nedal předmět pachtu do podpachtu bez propachtovatelova svolení, byl pachtýř oprávněn obhospodařovat; předmět pachtu jen fysickou osobou, jež byla jeho zástupcem nebo zaměstnancem, a to svým jménem a na svůj účet. Nebyl však bez propachtovatelova souhlasu oprávněn přijati do nájemního poměru cizího člověka jako svého společníka, jenž byl účasten na zisku a na ztrátě z pachtu a obhospodařoval předmět pachtu jménem a na účet společnosti, sestávající z něho a zpachtovavší akciové společnosti.
(Rozh. ze dne 18. ledna 1929, Rv I 1900/29.) Žalobce propachtoval žalované akciové společnosti dvůr s výslovným ustanovením, že podpacht jest dovolen jen po předchozím svoleni propachtovatele. Ježto žalovaná společnost dala dvůr do podpachtu Hugonu P-ovi bez žalobcova svoleni, domáhal se žalobce na ni, by byla uznána povinnou hospodařiti podle smlouvy až do skončení pachtovního poměru a Hugona P-a ze dvora vykliditi. Žalobě bylo vyhověno soudy všech tři stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Pro spor rozhoduje, zda žalovaná porušila pachtovní smlouvu ze dne 29. září 1925 a ze dne 2. října 1925 v bodě VIII. § 4, podle něhož podpacht úplný nebo částečný byl jí dovolen jen po předchozím písemném svolení propachtovatele, tím, že dala, jak žalobce tvrdí, bez jeho písemného svolení najatý dvůr do podpachtu Hugonu P-ovi, nebo že, jak tvrdí žalovaná, uzavřevši s Hugonem P-em společenskou smlouvu ze dne 24. března 1928, přijala Hugona P-a, jak se ve smlouvě té praví, jako společníka za účelem lepšího obhospodařování pachtovaného dvora a nechala ho a jeho rodinu do dvora se nastěhovati a na dvoře hospodařiti. Jest nesporno, že žalobce nesvolil písemně k tomu, aby žalovaná dala pachtovaný dvůr Hugonu P-ovi do podpachtu. Učinila-li tak žalovaná, jest zřejmo, že tím porušila řečené ustanovení pachtovní smlouvy. Při řešení otázky, zda se toto porušení stalo i tím, že žalovaná způsobem shora uvedeným přijala do pachtovního poměru jako svého společníka Hugona P-a a že se tento účastnil hospodaření na dvoře jménem a na účet společnosti, jest míti na zřeteli toto: Podle § 1098 obč. zák. jest pachtýř, je-li mu, jako zde, zakázáno dáti předmět do podpachtu, oprávněn předmětu pachtu dle pachtovní smlouvy po určenou dobu upotřebiti a užívati. To znamená, že v takovém případě pachtýř nemovitosti jest oprávněn obhospodařovati ji jen sám a na svůj účet. V souzeném případě jest pachtýřem žalovaná akciová společnost, osoba právnická, a, poněvadž jako taková nemůže obhospodařovati najatý dvůr osobně, jest jí podle § 1098 obč. zák. přiznati právo obhospodařovati pachtovaný dvůr fysickou osobou, jež jest jejím zástupcem nebo zaměstnancem, a to v jejím jméně a na její účet. Tomu však nevyhověla žalovaná, přijavši do nájemního poměru cizího člověka, Hugona P-a, jako svého společníka, který byl na zisku a na ztrátě z pachtu podle společenské smlouvy účasten 90%, který se do obytných místností najatého dvora s rodinou nastěhoval a dvůr obhospodařoval nikoliv jménem a na účet žalované jako pachtýřky, nýbrž jménem a na účet společnosti, sestávající z něho a ze žalované jako společníků; neboť tato společnost jest právním podmětem od žalované pachtýřky odlišným a obhospodařování a užívání spachtovaného dvora žalovanou jménem a na účet společnosti znamená obcházení a přímé porušení zákazu podpachtu v pachtovní smlouvě. Odvolací soud tudíž právem dospěl k úsudku, že jest lhostejno, zda byl Hugo P. podpachtýřem dvora či společníkem žalované jak pachtýřem dvora, neboť v obou případech porušila žalovaná nájemní smlouvu, která jí ukládala, by používala najatého dvora jen svým jménem a na svůj účet.

Citace:

č. 9549. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 105-107.