— Čís. 9751 —
Čís. 9751.
Pro nárok bývalých zaměstnanců na zabraném majetku, ktefí byli osobou hospodařící na zabraném majetku podle ujednání se.Státním pozemkovým úřadem převzati do služby, proti hospodařící osobě na odbytné, ježto prý jí byli bezdůvodně propuštěni, jest pořad práva přípustným.
Ustanovení úmluvy o úpravě mzdových poměrů zemědělského dělnictva, jímž byly spory ze služebního (námezdního) poměru přikázány paritní komisí pro zemědělskou práci, zřízené při okresní politické správě, zakládá jen nepříslušnost dovolaného soudu, nikoliv nepřípustnost pořadu práva.
(Rozh. ze dne 20. března 1930, R II 83/30.)
Žalobci bylí zaměstnáni na zabraném velkostatku. Při převzetí velkostatku Státním pozemkovým úřadem převzal žalovaný, hospodařící na převzatých zabraných nemovitostech, žalobce do služeb. Poněvadž prý žalovaný žalobce bezdůvodně propustil, domáhali se na něm náhrady škody. Námitce nepřípustnosti pořadu práva soud prvé stolice vyhověl a žalobu odmítl. Rekursní soud zamítl námitku nepřípustnosti pořadu práva. Důvody: Jde o náhradu škody pro porušení námezdní smlouvy, kteráž otázka jest upravena předpisy všeobecného — Čís. 9751 —
410
zákoníka občanského. Z předpisu § 75 nařízení ze dne 13. července 1922, čís. 220 sb. z. a n., § 75 zákona ze dne 8. dubna 1920, čís..329 sb. z. a n. a zejména z předpisu § 16 (1) nař. ze dne 29. srpna 1924, čís. 192 sb. z. a n. vysvítá, že před správní úřad, náležejí jen náhradní nároky, jež zaměstnanec zabraného velkostatku uplatňuje proti Státnímu pozemkovému-úřadu. Zaměstnanci, kteří' pozbyli beze své viny práci nebo službu, mají uplatňovati náhradní nároky u Státního pozemkového úřadu do 30 dnů po rozvázání pracovního poměru. Tyto osoby jsou povinny, bude-li jim nárok proti Státnímu pozemkového úřadu přisouzen, postoupiti svůj nárok na odbytné proti zaměstnavateli z důvodu rozvázání t pracovního poměru, O tento nárok zaměstnanců proti zaměstnavateli tu nejde; ohledně tohoto nároku jest příslušnost civilních soudů podle | všeobecných zásad opodstatněna (náhrada škody z důvodu rozvázání pracovního poměru).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Žalobci, kteří, byvše dříve zaměstnáni na zabraném statku, byli žalovaným, který na tomto statku hospodaří, podle ujednání se Státním pozemkovým úřadem do služby, pokud se týče do práce převzatí, domáhají se na žalovaném, ježto prý je bezdůvodně propustil, čímž přišli o trvalé zaměstnání, náhrady ve výší odbytného, příslušejícího zaměstnancům na velkém pozemkovém majetku, kteří následkem provádění pozemkové reformy pozbyli posavadního svého zaměstnání (§ 75 náhradového zákona, vládní nařízení ze dne 21. října 1922, čís. 303 sb. z, a n., vládní nařízení ze dne 3. listopadu 1922, čís. 318 sb. z. a n. a vládní nařízení ze dne 29. srpna 1924, čís. 192 sb. z, a n.). Nejde o odbytné požadované na Státním pozemkovém úřadě, o kterém rozhoduje Státní pozemkový úřad, pokud se týče rozhodčí komise podle § 75 odstavec pátý náhradového zákona a §§ 2, 16 a 17 uvedených nařízení čís. 305 z roku 1922 a čís. 192 z roku 1924 a pořad práva, ježto jde o nárok ze soukromého služebního, pokud se týče z námezdního poměru, není vyloučen, nýbrž přípustný (srovnej sb. n. s. čís. 8783). Rekursní soud, uznav takto a zamítnuv námitku nepřípustnosti pořadu práva, nepochybil. Pokud dovolací rekurent tvrdí v dovolacím rekursu nepřípustnost pořadu práva i z toho důvodu, že podle úpravy mzdových poměrů zemědělského dělnictva (§ 6) jsou spory ze služebního, pokud se týče z námezdního poměru přikázány paritní komisí pro zemědělskou práci, zřízené při okresní politické správě, jest vytknouti, že ono ustanovení zakládalo by jen nepříslušnost dovolaného soudu, jak dolíčeno ' bylo v , rozhodnutích sb. n. s, čís, 2145, 2811, 3878, 4957, 6183, 6734, 9130, na jejichž bližší odůvodnění se poukazuje, ale nikoli nepřípustnost pořadu práva, pročež ani po té stránce dovolacímu rekurentu co se týče nepřípustnosti pořadu práva nelze přisvědčiti.