Čís. 9814.


Přezkoumávaje rozhodnutí exekučního soudu o návrhu na výkon exekuce na movitostí, nemůže rekursní soud přihlížeti k tomu, že na jmění dlužníka byl vyhlášen úpadek, stalo-li se tak teprve po usnesení exekučního soudu. Ustanovení § 10 konk. ř. lze tu vyhověti tím, že správce úpadkové podstaty podá u exekučního soudu návrh na zrušení vykonané již exekuce podle § 39 čís. 2 ex. ř.
(Rozh. ze dne 11. dubna 1930, R I 131/30.)
Soud prvé stolice odmitl výkon mobilárni exekuce povolené usnesením ze dne 26. listopadu 1929 k vydobyti útrat s poukazem na § 10 vyr. ř., ježto bylo o jměni povinné zahájeno dne 30. záři 1929 vyrovnací řízeni. Rekursní soud zrušil na rekurs vymáhajícího věřitele usnesení prvého soudu z důvodu, že jde o útraty, o nichž byl učiněn soudcovský výrok teprve po zahájení vyrovnacího řízení á které nejsou proto dotčeny vyrovnáním (plen. rozh. ze dne 11. října 1927, Čís. Pres. 1200/25 čís. 7392 sb. n. s.).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
S názorem rekursního soudu jest plně souhlasiti, ježto podle plenárního rozhodnutí jest rozhodným, zda exekuční titul byl vynesen před či po zahájení vyrovnacího řízení a v tomto případě byly útraty sporu přisouzeny proti dlužníku teprve rozsudkem vydaným po zahájení vyrovnacího řízení. Ačkoliv o jmění dlužnice byl na to dne 28. prosince 1929 zahájen úpadek, nemohl rekursní soud na okolnost tu vžiti zřetel, neboť úkolem jeho bylo, by přezkoumal, zda rozhodnutí prvého soudu bylo správným a zákonu odpovídajícím v době, kdy bylo vydáno (viz. rozh. čís. 6801 sb. n. s.). Usnesení vydal prvý soud dne 3. prosince 1929 a v té době nebyl ještě na jmění dlužnice úpadek vyhlášen a proto nemohl rekursní soud na skutečnost tu míti zřetel, třebaže v den jeho rozhodnutí (20. ledna 1930), již byl úpadek vyhlášen. Aby však bylo Vyhověno § 10 konk. řádu poskytuje exekuční řád správci úpadkové podstaty možnost nápravy návrhem, jejž lze učiniti u exekučního soudu na Zrušení vykonané již exekuce podle § 39 čís. 2 ex. ř. (Viz Bartsch, kom. ke konk. ř. str. 101).
Citace:
Čís. 9814. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 552-553.