Čís. 9684.

Odvolací návrh na změnu rozsudku zahrnuje v sobě též návrh na zrušení rozsudku, uznal-li odvolací soud opodstatněným odvolací důvod nesprávného právního posouzení, avšak dosavadní výsledky řízení za nedostačující k rozhodnutí sporu.
Nemanželský otec není podle § 167 obč. zák. povinen nahraditi pohřební útraty, zemřela-li nemanželská matka následkem slehnutí.
(Rozh. ze dne 22. února 1930, R II 51/30.)
Matka nemanželské matky domáhala se na nemanželském otci náhrady útrat pohřbu nemanželské matky, jež zemřela následkem slehnutí. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl. Odvolací — čís. 9684 —
301
soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc prvému soudu, by, vyčkaje pravomoci, ji znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a vrátil věc odvolacímu soudu k novému rozhodnutí.
Důvody:
Bezpodstatná jest stěžovatelova výtka, že odvolací soud překročil meze položené jeho přezkumné činnosti v § 462 c. ř. s., zrušiv rozsudek procesního soudu, ač odvolací návrh zněl jen na jeho změnu. Odvolací návrh musí býti podle § 467 čís. 3 c. ř. s. opřen o určité odvolací důvody a činí s nimi nedílný celek. V souzeném případě bylo podáno odvolání pro nesprávné právní posouzení a byl v něm učiněn návrh, by rozsudek prvního soudu byl změněn a žalobě bylo vyhověno. Odvolací soud uznal odvolací důvod nesprávného právního posouzení za opodstatněný, ale zároveň, že s hlediska správného právního názoru rozepře není věc ještě zralá k rozhodnutí, poněvadž nebyla ještě zjišťována popřená souvislost mezi slehnutím a smrtí nemanželské matky. To činilo nutným zrušiti rozsudek prvního soudu bez ohledu na znění odvolacího návrhu. Odvolací soud nevybočil z mezí, ve kterých měl podle přání žalující strany, jak bylo odvoláním projeveno, přezkoumati rozsudek prvního soudu, neboť nebyl, pokládal-li za to, že rozepři nelze ještě rozhodnout! pro kusost dosavadního řízení, vázán opačným názorem odvolávající se žalující strany a proto ani jejím odvolacím návrhem na změnu rozsudku. Bylo-li v odvolacím řízení uplatněno jako odvolací důvod nesprávné právní posouzení a navržena změna rozsudku, jest odvolací soud v případě, že odvolací důvod uzná za opodstatněný, ale dosavadní výsledky řízení za nedostačující k rozhodnutí sporu, oprávněn zrušiti první rozsudek a naříditi doplnění řízení. Návrh na změnu rozsudku zahrnuje v tomto případě v sobě i eventuelní návrh na jeho zrušení.
V právu jest stěžovatel ve věci samé. Nelze souhlasiti s odvolacím soudem, že jest nemanželský otec podle § 167 obč. zák. povinen nahraditi pohřební útraty, zemřela-li nemanželská matka následkem slehnutí. Nároky nemanželské matky podle § 167 obč. zák. nejsou nároky na náhradu škody; ty jsou upraveny zvláště v § 1328 obč. zák. a vyžadují, by se nemanželský otec provinil způsobem tam udaným. Závazek podle § 167 obč. zák. jest zákonným závazkem práva rodinného. První dílčí novelou byly o něj rozšířeny povinnosti nemanželského otce k dítěti. To plyne již ze zařádění nového předpisu do oddílu, upravujícího práva mezi rodiči a dětmi, zvláště pak z materialií. Nárokem přiznaným matce projevuje se péče o dítě. (Věstník min. spr. 1914, str. 552.) Zákon přiznává matce útraty slehnutí, výživy v šestinedělí a v případě, že pro slehnutí stanou se nutnými další výlohy, i náhradu těchto výloh. Přiznává jí je proto, že je vyžaduje péče o dítě, neboť osud a potřeby dítěte jsou při slehnutí a ve šestinedělí nerozlučně spojeny s osudem a s potřebami matky. Smrtí matčinou pomíjí tato souvislost, proto nelze — Čís. 9685 —
302
útraty jejího pohřbu pokládati za další útraty podle § 167 obč. zák. Správností tohoto výkladu nasvědčují i § 549 obč. zák., pocjle něhož nese pohřební útraty pozůstalost, a § 672 obč. zák., jenž pod povinnost výživy zahrnuje sice všechny potřeby za živa, ale o pohřebních útratách se nezmiňuje. Svědčí pro něj i materialie. Zpráva komise panské sněmovny k nynějším §§ 167 a 168 obč. zák. zdůrazňuje potřebu obmezujícího výkladu nových předpisů, by břemena jimi nemanželským otcům nově ukládaná nebyla rozšiřována nad míru, s hlediska potřeby dítěte nejnutnější, a poukazuje na to, že naše právo na rozdíl od práva německého, z něhož nové předpisy byly převzaty, nezná námitky, že nemanželská matka v kritické době obcovala také s jinými muži. Není-li správný právní názor odvolacího soudu, není třeba nařízeného jím doplnění řízení. Napadené usnesení bylo proto zrušiti a uznati, jak se stalo.

Citace:

Čís. 9684.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 328-330.